ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Vezmi a čti celou Bibli

Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.

 

Dá se za rok přečíst Bible?
Dá a zkušenosti lidí, kterým se to podařilo, to potvrzuje. Jenom rozhodnutí k tomu ale nestačí.
 
Co je k tomu tedy ještě potřeba?
Určitě je nezbytná silná motivace. Bez ní člověk skončí u krá­lovských bitev nebo u vyjití z Egypta, zkolabuje na poušti, když přichází od Hospodina nařízení... Někteří vytrvalci dojdou až k rodokmenům.
Ale motivace není vše. Čtenář potřebuje také nějaký pevný opěrný bod, strukturu a právě k tomu má sloužit zmiňovaná kniha. Člověk má nějaký plán a má přehled, jak ho plní. Tako­vé plány přeci potřebujeme často i jinde, nejen v duchovních věcech.
Ado třetice hodně pomáhá povzbuzení ostatních lidí, kte­ří také čtou. Nedávno jsem například dostal mail od farníka z jihu Moravy, který se schází s dalšími chlapy asi ve věku tři­ceti čtyřiceti let, a chystají se na četbu Písma. Tak to mě nad­chlo. Takové společenství je pro společnou četbu určitě velkou podporou.
 
Jaká forma čtení je pro laika, který by rád přečetl celou Bib­li, nejlepší?
Všechno má něco do sebe. Pro začátečníka, který s Písmem přišel do styku třeba jen během bohoslužeb, je asi nejjedno­dušší četba s někým jiným nebo - jak už jsem řekl - ve spole­čenství. Silný motor společenství člověka nese. My ve farnosti máme společenství, které se schází jednou týdně a vytyčili si jako cíl přečíst Písmo během sedmi let…a úspěšně. Ale je to spíš výjimka, protože některé pasáže jsou opravdu hodně náročné a není jednoduché se jimi prokousat.
 
Jste v kontaktu s úspěšnými čtenáři, ale máte představu o úskalích, se kterými se lidé nejčastěji při četbě Bible potý­kají?
Mezi úskalí patří určitě amorální příběhy Starého zákona o různých vraždách, podvodech, machinacích, jak dosáhnout kýženého potomka, všechny zdlouhavé bitvy, únavné rodo­kmeny... To všechno bez výkladu zůstane pouhou literou. Ale určitě i u proroků je těžké číst bez znalosti historického pozadí. To se člověk ztrácí. Nejlepší je mít při ruce dobrý výklad nebo aspoň úvod, aby člověk věděl, ke komu prorok promlouvá v jakém kontextu. Další obtíží při četbě je odlišný slovník, který je použit v Bibli. Například pro slovo „spravedlnost“, u kterého máme pocit, že mu rozumíme. K porozumění biblického jazyka mohou posloužit opět výklady, biblické slovníky nebo biblické hodiny. Člověka samotného často nenapadne, že v termínech, které zná, může být nějaká potíž. Má pocit, že textu rozumí.
Určitý problém může vzniknout také u lidí, kteří chodí do kos­tela a z kázání mají mnoho věcí v hlavě. Při četbě pak mají pocit, že obsahu rozumí, ale ve skutečnosti jde třeba o text s přidanou katechismovou nadstavbou, není to ovšem přímo přiléhavý výklad. To je docela obvyklé, že se v kázáních nevy­kládá přímo Písmo, ale spíš aktualizace. Některé jsou už dost
vžité a lidé už se pak naučí takto uvažovat. Tím se význam Písma trochu posouvá.
 
Jak se tedy díváte na nutnost aktualizace textu? Nebo by se měl člověk spíše učit slovník, ve kterém je Bible psaná?
I to, i to. Od chytrých lidí jsem přejal myšlenku, jak by měl člo­věk při četbě postupovat. V první řadě by se měl čtenář poku­sit pochopit, co text říká sám o sobě. Být pozorný vůči textu a kontextu. Co předchází, co následuje, na co pisatel reaguje. Co znamenal tehdy, pro tehdejší adresáty a pak by měl násle­dovat druhý krok, co znamená pro nás.
Chápu, že to dá trochu práce, ale třeba právě ve společenství nebo na biblické hodině je pro to určitě vhodný prostor. Takový je podle mě ideál, to je ta správná metoda, jinak člověk text snadno překroutí.
 
Společenství, biblické hodiny, výkladový slovník… Není sko­ro nebezpečné číst Písmo sám? Neriskuje člověk vlastním výkladem příliš velký posun významu?
Tohoto nebezpečí si byli lidé vědomi už ve středověku, když se začali množit reformátoři a chtěli vkládat Písmo do rukou všech lidí. Katolická církev na to reagovala s tím, že Písmo má být opatřené vždy určitým výkladem a poznámkami a že jen oficiální text v latině je ten správný. Teprve díky druhému vati­kánskému koncilu jsme odkryli, že Písmo skutečně patří všem lidem do ruky a že Písmo má být s poznámkami pod čarou a výkladovým aparátem. Ideálem je číst Písmo ve společenství, v jednotě s celou církví, ale chápu, že ne vždy se to podaří.
Nicméně jsem přesvědčen, že Bůh je dost mocný a moudrý a dokáže člověka oslovit i přes špatný výklad, přes špatnou metodu nebo postup.
 
Jaký překlad byste doporučil?
Nejlepší je používat více překladů, člověk může porovnávat a každý překlad má něco do sebe. Krásné a paradoxní je, že náš malý český národ, ačkoli je zde málo křesťanů, má mnoho překladů.
Pokud se podíváme na ty hlavní - liturgický překlad je poměrně čtivý, ale obzvlášť u Pavla málo přesný. Ekumenický překlad je přesnější, ale mnohdy používá archaický jazyk a na rozdíl od liturgického nemá poznámky pod čarou. Jazyk Jeruzalémské Bible je opět trochu archaický, ale tento překlad má poznámky pod čarou a úvody, což je plus. Pak máme nový překlad Bib­le pro 21. století, to je velmi živý jazyk, současný. Minusem může být ale zase skutečnost, že hlavní autor nebyl biblista, takže zde chybí určitá zkušenost v biblistice.
Takže nejlepší je mít více překladů a porovnávat, ale na to se zmůže opravdu jen malé procento čtenářů. Tak tedy mít k dis­pozici aspoň dva, tři překlady a porovnávat aspoň ty pasáže, které mě zajímají, kde jsou otazníky.
 
Čím tedy začít?
Pokud nemám nic přečteného tak pro začátek z Nového záko­na Matoušovo evangelium, Lukášovo, Janovo, něco jednoduš­šího z Pavlovy školy - třeba list Efezanům, Filipanům, listy Korinťanům, Janovy listy. Ze Starého zákona potom žalmy, dobře srozumitelnou mudroslovnou literaturu – knihy Přísloví, Sírachovce, Moudrosti. Az proroků Izaijáše a Jeremiáše.
Anebo nejjednodušší je začít podle liturgie, jsou to texty stěžejní, klíčové, hodně silné a relativně srozumitelné. Díky tomu, že se čtou, jsou aspoň částečně v našich uších a srd­cích. Z kázání k tomu máme určitá vodítka, myšlenky, náměty k přemýšlení a kromě toho nás může podporovat vědomí, že spolu se mnou tento text čte miliony lidí po světě. Nejsem v tom sám.
 
Jak velká část je v liturgických textech?
Nový zákon skoro celý, ale ze Starého jen asi jedna třetina.
 
Existují určitě části Bible, které jsou čteny a citovány velmi často, vedle toho jsou ale jiné úseky, které takovou pozor­nost nestrhávají. Jakou opomenutou část Písma byste rád vyzdvihl?
Velepíseň, Píseň písní. Tuto knihu můžeme chápat jednak jako opěvování krásy a lásky mezi mužem a ženou a zároveň ji můžeme chápat na rovině duchovní jako vztah mezi člově­kem a Bohem nebo Kristem a církví, jak se to chápe v křesťan­ské tradici. Tento druhý duchovní výklad je však nutné brát s určitou špetkou zdravého rozumu, protože ne všechny části z této literatury jsou takto snadno vyložitelné. Takže tuto kni­hu bych doporučil objevit. I pro mladé, i pro starší.
Ataké Janovo evangelium, není tak těžké a přitom je strašně bohaté. To bych viděl jako pramen živé vody pro naše spole­čenství.
 
Jak nahlížíte na význam Bible mezi nevěřícími? Má smysl číst jí jen jako součást kulturního kontextu, jen jako lite­ru?
Určitě je lepší Bibli znát než neznat. Ale bylo by dobré mít k tomu nějakou čítanku, protože celou Bibli přečíst je obtížné pro věřící, natož pro člověka, který s vírou nemá nic společ­ného. Ale setkal jsem se i s lidmi, kteří před konverzí přečetli velkou část Bible.
 
A jaká část Bible je pro Vás osobně důležitá?
Je to text, který jsem měl i na primičním obrázku Ozeáš 11, 1 – 4.
Ajinak z dalšího Janovo evangelium a Janovy listy, které koneckonců učím i na fakultě.
 
Barbora Hronová
 

 

 

 
 

 

 

Rozpis na 445. den čtení Přehled čtení

„Bože, který oživuješ, chci se vystavit působení tvého slova. Otevři mé oči a uši, abych tvému slovu rozuměl. Otevři mé srdce, aby se mne tvé slovo dotklo. Otevři mé ruce, aby tvé slovo bylo pro ostatní poznatelné. Pro toto všechno si vyprošuji tvého posilujícího Ducha. Amen.“

Izajáš, kapitola 16

1 Pošlete beránka Vládci země

ze Sely pouští na horu sijónské dcery.

2 I budou jako vyplašení ptáci,

vyhnaní z hnízda,

moábské dcery při arnónských brodech.

3 „Svolejte radu, učiňte rozhodnutí.

V samé poledne ať je tvůj stín jak noc,

ukryj zahnané, neprozraď vyplašené;

4 Moábe, ať moji zahnaní jsou tvými hosty,

před zhoubcem buď jejich skrýší.

Utlačovatel, ten vezme za své, zhouba skončí.

Ze země vymizejí ti, kdo ji podupali.

5 Trůn bude upevněn milosrdenstvím

a dosedne na něj v Davidově stanu ten,

jenž bude soudit věrně, vyhledávat právo,

rázně uplatňovat spravedlnost.“

6 Slýchali jsme o pýše Moába přepyšného,

o pyšné jeho povýšenosti a bezmezné zpupnosti;

k ničemu nejsou jeho žvásty.

7 Proto bude Moáb kvílet nad Moábem,

všichni budou kvílet.

Touhou po kírcheresetských hrozinkových koláčích

budou vzdychat úplně zdeptáni.

8 Vždyť zvadly viničné terasy Chešbónu,

sibemská vinná réva.

Páni pronárodů otloukli to ušlechtilé révoví,

jež dosahovalo až k Jaezeru,

vinulo se až k poušti,

jeho výhonky se rozbujely

a pronikly za moře.

9 Proto pláči s plačícím Jaezerem,

nad sibemskou vinnou révou.

Svlažuji tě svými slzami, Chešbóne a Eleále,

neboť při tvé letní sklizni a tvém vinobraní

přestane vaše výskání.

10 Přestaly v sadu radost a jásot,

na vinicích se už neplesá a nehlaholí,

nikdo nelisuje v lisu víno,

tvému výskání jsem učinil přítrž.

11 Proto všechno ve mně nad Moábem jak citera sténá,

mé nitro lká nad Kír-cheresem.

12 Až se Moáb ukáže před svými bohy

a na posvátné návrší se dotrmácí,

až vstoupí do své svatyně, aby se modlil,

ničeho nedosáhne.

13 Toto je slovo, které už tehdy Hospodin promluvil o Moábovi. 14 Nyní Hospodin promluvil:

„Za tři léta, jako jsou léta nádeníka,

zlehčena bude sláva Moábova

u celého jeho početného davu;

zůstane mu malá, bezvýznamná hrstka.“

Izajáš, kapitola 17

1 Výnos o Damašku:

„Hle, Damašek přestane být městem,

stane se hromadou sutin.

2 Opuštěná města Aróeru budou patřit stádům;

tam budou odpočívat a nikdo je nevyděsí.

3 Zanikne pevnost v Efrajimu

i království v Damašku.

S pozůstatkem Aramejců

to dopadne jako se slávou Izraelců,

je výrok Hospodina zástupů.“

4 „V onen den vybledne Jákobova sláva

a jeho tučné tělo zhubne.

5 Bude tomu, jako když se při žni sklízí obilí,

když se do náručí shromažďují klasy,

jako když se klasy posbírají v dolině Refájců.

6 Zbudou pak jen paběrky jako při srážení oliv,

dvě tři olivky na samém vršku

a čtyři pět na plodných větvích,

je výrok Hospodina, Boha Izraele.“

7 V onen den vzhlédne člověk k tomu, který ho učinil, a jeho oči budou patřit k Svatému Izraele. 8 Už nebude vzhlížet k oltářům, dílu vlastních rukou, ani nebude patřit na to, co vyrobil svými prsty, na posvátné kůly a kadidlové oltáříky.

9 V onen den budou jeho záštitná města jako opuštěné a houštím zarostlé vrcholky, jež pronárody opustily před syny Izraele; zpustnou.

10 Vždyť jsi zapomněla na Boha, svou spásu,

nepamatovala jsi na svoji záštitnou skálu.

Proto vysazuješ sadbu rozkoší

a pěstuješ cizokrajnou révu.

11 V den, kdy je sázíš, oplocuješ je,

za jitra pečuješ, aby tvá setba vyrašila.

Ale žeň prchne v den nemoci

a bolesti nevyléčitelné.

12 Běda! Hluk četných čeledí lidských hlučí jak hlučící moře,

hukot národů hučí podoben hukotu dravých vod.

13 Národy hučí jak hukot mnohých vod,

leč okřikne je a utekou daleko,

hnány jako plevy větrem po horách

a jako chmýří ve vichřici.

14 Z večera ještě plno hrůzy,

a než vzejde jitro, je po všem.

Takový je úděl těch, kteří nás plení,

los těch, kdo nás olupují.

Izajáš, kapitola 18

1 Běda zemi okřídleného hmyzu při řekách Kúše;

2 posílá vyslance po moři,

po vodní hladině v plavidlech šáchorových.

Jděte, poslové hbití,

k urostlému pronárodu s lesklou pletí,

k lidu daleko široko obávanému,

k pronárodu nesrozumitelné řeči,

který poražené pošlapává,

jehož zemí protékají řeky!

3 Všichni obyvatelé světa,

vy, kdo přebýváte na zemi,

až se vyzdvihne na horách korouhev, uvidíte,

až se zatroubí na polnici, uslyšíte.

4 Neboť Hospodin mi praví toto:

„Klidně budu přihlížet ze svého stanoviště,

budu jak sálavé horko v záři slunce,

jako rosný oblak v horku žní.

5 Přede žněmi, když odkvete réva

a květenství se promění ve zrající hrozen,

tu se jalové výhonky odřežou vinařským nožem

a odnože se odstraňují, vylamují.

6 Vesměs budou zanechány dravému ptactvu hor

a zvířectvu země,

takže dravé ptactvo na nich stráví léto

a veškeré zvířectvo země na nich bude zimovat.“

7 V onen čas bude přinášena Hospodinu zástupů pocta od urostlého lidu s lesklou pletí, od lidu široko daleko obávaného, od pronároda nesrozumitelné řeči, který poražené pošlapává, jehož zemí protékají řeky. Přinese ji na místo, kde přebývá jméno Hospodina zástupů, na horu Sijón.

„Bože,děkuji ti za tvé slovo. Je něčím více než naukou, více než zákonem, více než receptem. Týká se mého života, klade mi otázky, provokuje mě a utěšuje. Otvírej mě tomuto slovu a daruj mi odvahu a sílu žít podle něho. Amen.“
Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.