ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Vezmi a čti celou Bibli

Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.

 

Dá se za rok přečíst Bible?
Dá a zkušenosti lidí, kterým se to podařilo, to potvrzuje. Jenom rozhodnutí k tomu ale nestačí.
 
Co je k tomu tedy ještě potřeba?
Určitě je nezbytná silná motivace. Bez ní člověk skončí u krá­lovských bitev nebo u vyjití z Egypta, zkolabuje na poušti, když přichází od Hospodina nařízení... Někteří vytrvalci dojdou až k rodokmenům.
Ale motivace není vše. Čtenář potřebuje také nějaký pevný opěrný bod, strukturu a právě k tomu má sloužit zmiňovaná kniha. Člověk má nějaký plán a má přehled, jak ho plní. Tako­vé plány přeci potřebujeme často i jinde, nejen v duchovních věcech.
Ado třetice hodně pomáhá povzbuzení ostatních lidí, kte­ří také čtou. Nedávno jsem například dostal mail od farníka z jihu Moravy, který se schází s dalšími chlapy asi ve věku tři­ceti čtyřiceti let, a chystají se na četbu Písma. Tak to mě nad­chlo. Takové společenství je pro společnou četbu určitě velkou podporou.
 
Jaká forma čtení je pro laika, který by rád přečetl celou Bib­li, nejlepší?
Všechno má něco do sebe. Pro začátečníka, který s Písmem přišel do styku třeba jen během bohoslužeb, je asi nejjedno­dušší četba s někým jiným nebo - jak už jsem řekl - ve spole­čenství. Silný motor společenství člověka nese. My ve farnosti máme společenství, které se schází jednou týdně a vytyčili si jako cíl přečíst Písmo během sedmi let…a úspěšně. Ale je to spíš výjimka, protože některé pasáže jsou opravdu hodně náročné a není jednoduché se jimi prokousat.
 
Jste v kontaktu s úspěšnými čtenáři, ale máte představu o úskalích, se kterými se lidé nejčastěji při četbě Bible potý­kají?
Mezi úskalí patří určitě amorální příběhy Starého zákona o různých vraždách, podvodech, machinacích, jak dosáhnout kýženého potomka, všechny zdlouhavé bitvy, únavné rodo­kmeny... To všechno bez výkladu zůstane pouhou literou. Ale určitě i u proroků je těžké číst bez znalosti historického pozadí. To se člověk ztrácí. Nejlepší je mít při ruce dobrý výklad nebo aspoň úvod, aby člověk věděl, ke komu prorok promlouvá v jakém kontextu. Další obtíží při četbě je odlišný slovník, který je použit v Bibli. Například pro slovo „spravedlnost“, u kterého máme pocit, že mu rozumíme. K porozumění biblického jazyka mohou posloužit opět výklady, biblické slovníky nebo biblické hodiny. Člověka samotného často nenapadne, že v termínech, které zná, může být nějaká potíž. Má pocit, že textu rozumí.
Určitý problém může vzniknout také u lidí, kteří chodí do kos­tela a z kázání mají mnoho věcí v hlavě. Při četbě pak mají pocit, že obsahu rozumí, ale ve skutečnosti jde třeba o text s přidanou katechismovou nadstavbou, není to ovšem přímo přiléhavý výklad. To je docela obvyklé, že se v kázáních nevy­kládá přímo Písmo, ale spíš aktualizace. Některé jsou už dost
vžité a lidé už se pak naučí takto uvažovat. Tím se význam Písma trochu posouvá.
 
Jak se tedy díváte na nutnost aktualizace textu? Nebo by se měl člověk spíše učit slovník, ve kterém je Bible psaná?
I to, i to. Od chytrých lidí jsem přejal myšlenku, jak by měl člo­věk při četbě postupovat. V první řadě by se měl čtenář poku­sit pochopit, co text říká sám o sobě. Být pozorný vůči textu a kontextu. Co předchází, co následuje, na co pisatel reaguje. Co znamenal tehdy, pro tehdejší adresáty a pak by měl násle­dovat druhý krok, co znamená pro nás.
Chápu, že to dá trochu práce, ale třeba právě ve společenství nebo na biblické hodině je pro to určitě vhodný prostor. Takový je podle mě ideál, to je ta správná metoda, jinak člověk text snadno překroutí.
 
Společenství, biblické hodiny, výkladový slovník… Není sko­ro nebezpečné číst Písmo sám? Neriskuje člověk vlastním výkladem příliš velký posun významu?
Tohoto nebezpečí si byli lidé vědomi už ve středověku, když se začali množit reformátoři a chtěli vkládat Písmo do rukou všech lidí. Katolická církev na to reagovala s tím, že Písmo má být opatřené vždy určitým výkladem a poznámkami a že jen oficiální text v latině je ten správný. Teprve díky druhému vati­kánskému koncilu jsme odkryli, že Písmo skutečně patří všem lidem do ruky a že Písmo má být s poznámkami pod čarou a výkladovým aparátem. Ideálem je číst Písmo ve společenství, v jednotě s celou církví, ale chápu, že ne vždy se to podaří.
Nicméně jsem přesvědčen, že Bůh je dost mocný a moudrý a dokáže člověka oslovit i přes špatný výklad, přes špatnou metodu nebo postup.
 
Jaký překlad byste doporučil?
Nejlepší je používat více překladů, člověk může porovnávat a každý překlad má něco do sebe. Krásné a paradoxní je, že náš malý český národ, ačkoli je zde málo křesťanů, má mnoho překladů.
Pokud se podíváme na ty hlavní - liturgický překlad je poměrně čtivý, ale obzvlášť u Pavla málo přesný. Ekumenický překlad je přesnější, ale mnohdy používá archaický jazyk a na rozdíl od liturgického nemá poznámky pod čarou. Jazyk Jeruzalémské Bible je opět trochu archaický, ale tento překlad má poznámky pod čarou a úvody, což je plus. Pak máme nový překlad Bib­le pro 21. století, to je velmi živý jazyk, současný. Minusem může být ale zase skutečnost, že hlavní autor nebyl biblista, takže zde chybí určitá zkušenost v biblistice.
Takže nejlepší je mít více překladů a porovnávat, ale na to se zmůže opravdu jen malé procento čtenářů. Tak tedy mít k dis­pozici aspoň dva, tři překlady a porovnávat aspoň ty pasáže, které mě zajímají, kde jsou otazníky.
 
Čím tedy začít?
Pokud nemám nic přečteného tak pro začátek z Nového záko­na Matoušovo evangelium, Lukášovo, Janovo, něco jednoduš­šího z Pavlovy školy - třeba list Efezanům, Filipanům, listy Korinťanům, Janovy listy. Ze Starého zákona potom žalmy, dobře srozumitelnou mudroslovnou literaturu – knihy Přísloví, Sírachovce, Moudrosti. Az proroků Izaijáše a Jeremiáše.
Anebo nejjednodušší je začít podle liturgie, jsou to texty stěžejní, klíčové, hodně silné a relativně srozumitelné. Díky tomu, že se čtou, jsou aspoň částečně v našich uších a srd­cích. Z kázání k tomu máme určitá vodítka, myšlenky, náměty k přemýšlení a kromě toho nás může podporovat vědomí, že spolu se mnou tento text čte miliony lidí po světě. Nejsem v tom sám.
 
Jak velká část je v liturgických textech?
Nový zákon skoro celý, ale ze Starého jen asi jedna třetina.
 
Existují určitě části Bible, které jsou čteny a citovány velmi často, vedle toho jsou ale jiné úseky, které takovou pozor­nost nestrhávají. Jakou opomenutou část Písma byste rád vyzdvihl?
Velepíseň, Píseň písní. Tuto knihu můžeme chápat jednak jako opěvování krásy a lásky mezi mužem a ženou a zároveň ji můžeme chápat na rovině duchovní jako vztah mezi člově­kem a Bohem nebo Kristem a církví, jak se to chápe v křesťan­ské tradici. Tento druhý duchovní výklad je však nutné brát s určitou špetkou zdravého rozumu, protože ne všechny části z této literatury jsou takto snadno vyložitelné. Takže tuto kni­hu bych doporučil objevit. I pro mladé, i pro starší.
Ataké Janovo evangelium, není tak těžké a přitom je strašně bohaté. To bych viděl jako pramen živé vody pro naše spole­čenství.
 
Jak nahlížíte na význam Bible mezi nevěřícími? Má smysl číst jí jen jako součást kulturního kontextu, jen jako lite­ru?
Určitě je lepší Bibli znát než neznat. Ale bylo by dobré mít k tomu nějakou čítanku, protože celou Bibli přečíst je obtížné pro věřící, natož pro člověka, který s vírou nemá nic společ­ného. Ale setkal jsem se i s lidmi, kteří před konverzí přečetli velkou část Bible.
 
A jaká část Bible je pro Vás osobně důležitá?
Je to text, který jsem měl i na primičním obrázku Ozeáš 11, 1 – 4.
Ajinak z dalšího Janovo evangelium a Janovy listy, které koneckonců učím i na fakultě.
 
Barbora Hronová
 

 

 

 
 

 

 

Rozpis na 450. den čtení Přehled čtení

„Dobrý Bože, mnoho už bylo řečeno a napsáno. Tvé slovo je však jiné než všechna ostatní slova. Je to slovo, které se týká mého života, slovo, které povzbuzuje, slovo, které je výstižné. Je živé a vede k jednání. Bože, ať zaslechnu co říkáš a jednám podle toho. Amen.“

Izajáš, kapitola 28

1 Běda pyšné koruně efrajimských opilců,

nádherné ozdobě, květu vadnoucímu,

městu ležícímu na vrchu nad žírným údolím;

jsou zmoženi vínem.

2 Hle, Panovníkův silný a udatný přijde jako příval krupobití,

jako zhoubná bouře;

jako příval vod, jak dravé proudy je srazí pěstí k zemi.

3 Nohama bude pošlapána pyšná koruna efrajimských opilců

, 4 nádherná ozdoba, vadnoucí květ,

město ležící na vrchu nad žírným údolím.

Bude jako raný fík, než nastane léto:

jen ho někdo uvidí, už jej má v hrsti a zhltne jej.

5 V onen den se Hospodin zástupů stane ozdobnou korunou

a nádherným věncem pozůstatku svého lidu

6 a duchem práva tomu, kdo zasedá na soudu,

i zmužilostí těm, kdo vracejí boj k bráně.

7 Také tito blouzní z vína,

po opojném nápoji se potácejí:

kněz i prorok blouzní z opojného nápoje

, jsou pomateni vínem,

po opojném nápoji se potácejí,

blouzní při viděních, při rozhodování kolísají.

8 Všechny stoly jsou plné zvratků,

samý výkal, místa není.

9 Koho vyučit poznání?

Komu vyložit zvěst?

Odkojeným dětem, od prsů odstaveným?

10 Stále jenom: žvást na žvást, žvást na žvást,

tlach na tlach, tlach na tlach,

trošku sem, trošku tam.

11 Proto nesrozumitelnou řečí a cizím jazykem promluví k tomuto lidu ten,

12 který mu říkal:

„Zde je místo odpočinutí,

nechte odpočinout znaveného,

zde je místo míru!“

Nechtěli však slyšet.

13 Slovo Hospodinovo jim bude:

„Žvást na žvást, žvást na žvást,

tlach na tlach, tlach na tlach,

trošku sem, trošku tam.“

Jen ať jdou, však klesnou zpět

a ztroskotají, padnou do léčky a uvíznou v ní.

14 Proto slyšte slovo Hospodinovo, chvastouni,

vládnoucí nad tímto lidem v Jeruzalémě!

15 Říkáte: „Uzavřeli jsme smlouvu se smrtí

a sjednali jsme úmluvu s podsvětím.

Valí se bičující příval?

Však se přežene, nás nezasáhne,

vždyť jsme si svým útočištěm učinili lež

a skryli jsme se v klamu.“

16 Proto praví toto Panovník Hospodin:

„Já to jsem, kdo za základ položil na Sijónu kámen,

kámen osvědčený,

úhelný a drahý, základ nejpevnější;

kdo věří, nemusí spěchat.

17 Za měřicí šňůru beru právo,

za olovnici spravedlnost.

Lživé útočiště smete krupobití

a skrýši zaplaví vody.

18 Vaše smlouva se smrtí bude zrušena

a vaše úmluva s podsvětím neobstojí.

Valí se bičující příval!

Až se přežene, budete po něm jak zdupaná země.

19 Kdykoli se přižene, sebere vás.

Jitro co jitro se přežene, dnem i nocí.

Hrůza ochromí ty, kdo pochopí tu zvěst.“

20 Lůžko bude krátké,

nebude možno narovnat se,

a přikrývka úzká, že se do ní nezavineš.

21 Jako na hoře Perasímu povstane Hospodin,

chvět se bude země jak v dolině Gibeónské.

Vykoná své dílo, dílo jemu nevlastní,

udělá svou práci, práci jemu cizí.

22 Nechovejte se už jako chvastouni,

ať vám nemusí být přitažena pouta.

Slyšel jsem od Panovníka, Hospodina zástupů,

že je konec s celou zemí, že je rozhodnuto.

23 Naslouchejte a slyšte můj hlas,

pozorně sledujte a slyšte mou řeč.

24 Cožpak oráč oře, kypří a vláčí svou roli

bez ustání, aby mohl sít?

25 Když urovná její povrch,

rozsívá hned kopr, rozhazuje kmín,

seje na určená místa pšenici, proso i ječmen

a na okraj špaldu.

26 K takovému řádu ho vycvičil

a vyučil jeho Bůh.

27 Kopr se nemlátí smykem

a po kmínu se nejezdí koly vozů,

nýbrž kopr se vyklepává prutem

a kmín holí.

28 Zrno na chléb se drtí,

ale ne zcela; mlátí se,

vjíždí se na ně koly vozů a spřežením,

ale nerozdrtí se.

29 Také toto pochází od Hospodina zástupů.

Podivuhodný je ve svém úradku,

veliký ve své pohotové pomoci.

Izajáš, kapitola 29

1 Běda tobě, Aríeli, Aríeli,

město, v němž se utábořil David!

Jen pokračujte rok za rokem,

ať probíhá koloběh svátků,

2 ale dokročím na Aríela

a nastane zármutek a smutek.

Pak mi vskutku bude aríelem, oltářním ohništěm!

3 Ze všech stran se proti tobě utábořím,

sevřu tě obležením, navrším proti tobě náspy.

4 Budeš sníženo, ze země budeš mluvit,

tvá řeč přidušeně zazní z prachu.

Tvůj hlas bude znít ze země jako hlas ducha zemřelých,

z prachu bude řeč tvá sípat.

5 Bude proti tobě dav cizáků jak zvířený prach,

ukrutníků dav jak záplava plev.

Stane se to náhle, znenadání.

6 Od Hospodina zástupů bude město postiženo

hromobitím a zemětřesením a mocným burácením,

vichrem a smrští a plamenem sžírajícího ohně.

7 A bude to jako sen,

jak noční vidění:

shluk všech pronárodů,

které vytáhly do boje proti Aríeli;

všechny vytáhly do boje proti němu a jeho pevnostem,

aby na něj dokročily.

8 Bude to však, jako když lačný má sen:

zdá se mu, že jí,

a když procitne, má prázdnou duši.

Nebo jako když má sen žíznivý:

zdá se mu, že pije,

a když procitne, je ochablý a jeho duše prahne.

Tak dopadne shluk všech pronárodů,

které vytáhly do boje proti hoře Sijónu.

9 Žasněte a ustrňte!

Oslepněte, buďte slepí!

Jsou opilí, ale ne vínem,

potácejí se, ne však po opojném nápoji.

10 To Hospodin vylil na vás ducha mrákoty,

zavřel vaše oči, totiž proroky,

a zahalil vaše hlavy, totiž vidoucí.

11 Vidění toho všeho vám bude jako slova zapečetěné knihy. Dají ji tomu, kdo umí číst, se slovy: „Přečti to.“ On však odpoví: „Nemohu, je zapečetěná.“ 12 I bude kniha předána tomu, kdo neumí číst, se slovy: „Přečti to.“ A on odpoví: „Neumím číst.“

13 Panovník praví: „Protože se tento lid přibližuje ke mně ústy

a ctí mě svými rty,

ale svým srdcem se ode mne vzdaluje

a jejich bázeň přede mnou se stala jen naučeným lidským příkazem,

14 proto i já budu dále podivuhodně jednat s tímto lidem, divně, předivně.

Zanikne moudrost jeho moudrých

a rozumnost jeho rozumných bude zakryta.“

15 Běda těm, kdo své záměry skrývají hluboko před Hospodinem,

v temnotách konají své činy

a říkají: „Kdopak nás vidí a kdo o nás ví?“

16 Je to vaše převrácenost,

jestliže je hrnčíř oceňován stejně jako hlína.

Což říká dílo o tom, kdo je udělal:

„On mě neudělal?“

Což výtvor řekne o svém tvůrci:

„On ničemu nerozumí?“

17 Potrvá to jenom velmi krátce

a Libanón se změní v sad

a sad bude mít cenu lesa.

18 I uslyší v onen den hluší slova knihy

a oči slepých prohlédnou z temnoty a ze tmy.

19 Pokorní se znovu budou radovat z Hospodina

a nejubožejší z lidí budou jásat vstříc Svatému Izraele.

20 Pryč zmizí ukrutník,

po posměvači bude veta,

vyhlazeni budou všichni,

kdo jsou pohotovi k ničemnosti,

21 kteří svým slovem svádějí člověka k hříchu,

tomu, kdo je v bráně kárá, kladou léčky

a spravedlivého strhují do nicoty.

22 Proto praví toto Hospodin,

který vykoupil Abrahama, o domu Jákobově:

„Jákob už nepozná hanbu, ani mu nezblednou líce,

23 uzří svoje děti,

dílo mých rukou, ve svém středu.

Budou dosvědčovat svatost mého jména,

budou dosvědčovat svatost Svatého Jákobova,

budou se třást před Bohem Izraele.

24 Zbloudilí duchem poznají rozumnost,

mému naučení se budou učit reptalové.“

„Ježíši, božský učiteli, ty máš slova věčného života. Věřím, Pane, že jsi Pravda, ale rozmnož moji víru. Miluji tě, Pane, který jsi naše Cesta. Ty nás zveš, abychom dokonale zachovávali tvoje příkazy. Pane, živote náš, klaním se ti, chválím tě a děkuji ti za dar Písma svatého. Dej, ať dokážu zachovávat tvoje slova ve své mysli a uvažovat o nich ve svém srdci. Amen.“
Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.