ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Vezmi a čti celou Bibli

Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.

 

Dá se za rok přečíst Bible?
Dá a zkušenosti lidí, kterým se to podařilo, to potvrzuje. Jenom rozhodnutí k tomu ale nestačí.
 
Co je k tomu tedy ještě potřeba?
Určitě je nezbytná silná motivace. Bez ní člověk skončí u krá­lovských bitev nebo u vyjití z Egypta, zkolabuje na poušti, když přichází od Hospodina nařízení... Někteří vytrvalci dojdou až k rodokmenům.
Ale motivace není vše. Čtenář potřebuje také nějaký pevný opěrný bod, strukturu a právě k tomu má sloužit zmiňovaná kniha. Člověk má nějaký plán a má přehled, jak ho plní. Tako­vé plány přeci potřebujeme často i jinde, nejen v duchovních věcech.
Ado třetice hodně pomáhá povzbuzení ostatních lidí, kte­ří také čtou. Nedávno jsem například dostal mail od farníka z jihu Moravy, který se schází s dalšími chlapy asi ve věku tři­ceti čtyřiceti let, a chystají se na četbu Písma. Tak to mě nad­chlo. Takové společenství je pro společnou četbu určitě velkou podporou.
 
Jaká forma čtení je pro laika, který by rád přečetl celou Bib­li, nejlepší?
Všechno má něco do sebe. Pro začátečníka, který s Písmem přišel do styku třeba jen během bohoslužeb, je asi nejjedno­dušší četba s někým jiným nebo - jak už jsem řekl - ve spole­čenství. Silný motor společenství člověka nese. My ve farnosti máme společenství, které se schází jednou týdně a vytyčili si jako cíl přečíst Písmo během sedmi let…a úspěšně. Ale je to spíš výjimka, protože některé pasáže jsou opravdu hodně náročné a není jednoduché se jimi prokousat.
 
Jste v kontaktu s úspěšnými čtenáři, ale máte představu o úskalích, se kterými se lidé nejčastěji při četbě Bible potý­kají?
Mezi úskalí patří určitě amorální příběhy Starého zákona o různých vraždách, podvodech, machinacích, jak dosáhnout kýženého potomka, všechny zdlouhavé bitvy, únavné rodo­kmeny... To všechno bez výkladu zůstane pouhou literou. Ale určitě i u proroků je těžké číst bez znalosti historického pozadí. To se člověk ztrácí. Nejlepší je mít při ruce dobrý výklad nebo aspoň úvod, aby člověk věděl, ke komu prorok promlouvá v jakém kontextu. Další obtíží při četbě je odlišný slovník, který je použit v Bibli. Například pro slovo „spravedlnost“, u kterého máme pocit, že mu rozumíme. K porozumění biblického jazyka mohou posloužit opět výklady, biblické slovníky nebo biblické hodiny. Člověka samotného často nenapadne, že v termínech, které zná, může být nějaká potíž. Má pocit, že textu rozumí.
Určitý problém může vzniknout také u lidí, kteří chodí do kos­tela a z kázání mají mnoho věcí v hlavě. Při četbě pak mají pocit, že obsahu rozumí, ale ve skutečnosti jde třeba o text s přidanou katechismovou nadstavbou, není to ovšem přímo přiléhavý výklad. To je docela obvyklé, že se v kázáních nevy­kládá přímo Písmo, ale spíš aktualizace. Některé jsou už dost
vžité a lidé už se pak naučí takto uvažovat. Tím se význam Písma trochu posouvá.
 
Jak se tedy díváte na nutnost aktualizace textu? Nebo by se měl člověk spíše učit slovník, ve kterém je Bible psaná?
I to, i to. Od chytrých lidí jsem přejal myšlenku, jak by měl člo­věk při četbě postupovat. V první řadě by se měl čtenář poku­sit pochopit, co text říká sám o sobě. Být pozorný vůči textu a kontextu. Co předchází, co následuje, na co pisatel reaguje. Co znamenal tehdy, pro tehdejší adresáty a pak by měl násle­dovat druhý krok, co znamená pro nás.
Chápu, že to dá trochu práce, ale třeba právě ve společenství nebo na biblické hodině je pro to určitě vhodný prostor. Takový je podle mě ideál, to je ta správná metoda, jinak člověk text snadno překroutí.
 
Společenství, biblické hodiny, výkladový slovník… Není sko­ro nebezpečné číst Písmo sám? Neriskuje člověk vlastním výkladem příliš velký posun významu?
Tohoto nebezpečí si byli lidé vědomi už ve středověku, když se začali množit reformátoři a chtěli vkládat Písmo do rukou všech lidí. Katolická církev na to reagovala s tím, že Písmo má být opatřené vždy určitým výkladem a poznámkami a že jen oficiální text v latině je ten správný. Teprve díky druhému vati­kánskému koncilu jsme odkryli, že Písmo skutečně patří všem lidem do ruky a že Písmo má být s poznámkami pod čarou a výkladovým aparátem. Ideálem je číst Písmo ve společenství, v jednotě s celou církví, ale chápu, že ne vždy se to podaří.
Nicméně jsem přesvědčen, že Bůh je dost mocný a moudrý a dokáže člověka oslovit i přes špatný výklad, přes špatnou metodu nebo postup.
 
Jaký překlad byste doporučil?
Nejlepší je používat více překladů, člověk může porovnávat a každý překlad má něco do sebe. Krásné a paradoxní je, že náš malý český národ, ačkoli je zde málo křesťanů, má mnoho překladů.
Pokud se podíváme na ty hlavní - liturgický překlad je poměrně čtivý, ale obzvlášť u Pavla málo přesný. Ekumenický překlad je přesnější, ale mnohdy používá archaický jazyk a na rozdíl od liturgického nemá poznámky pod čarou. Jazyk Jeruzalémské Bible je opět trochu archaický, ale tento překlad má poznámky pod čarou a úvody, což je plus. Pak máme nový překlad Bib­le pro 21. století, to je velmi živý jazyk, současný. Minusem může být ale zase skutečnost, že hlavní autor nebyl biblista, takže zde chybí určitá zkušenost v biblistice.
Takže nejlepší je mít více překladů a porovnávat, ale na to se zmůže opravdu jen malé procento čtenářů. Tak tedy mít k dis­pozici aspoň dva, tři překlady a porovnávat aspoň ty pasáže, které mě zajímají, kde jsou otazníky.
 
Čím tedy začít?
Pokud nemám nic přečteného tak pro začátek z Nového záko­na Matoušovo evangelium, Lukášovo, Janovo, něco jednoduš­šího z Pavlovy školy - třeba list Efezanům, Filipanům, listy Korinťanům, Janovy listy. Ze Starého zákona potom žalmy, dobře srozumitelnou mudroslovnou literaturu – knihy Přísloví, Sírachovce, Moudrosti. Az proroků Izaijáše a Jeremiáše.
Anebo nejjednodušší je začít podle liturgie, jsou to texty stěžejní, klíčové, hodně silné a relativně srozumitelné. Díky tomu, že se čtou, jsou aspoň částečně v našich uších a srd­cích. Z kázání k tomu máme určitá vodítka, myšlenky, náměty k přemýšlení a kromě toho nás může podporovat vědomí, že spolu se mnou tento text čte miliony lidí po světě. Nejsem v tom sám.
 
Jak velká část je v liturgických textech?
Nový zákon skoro celý, ale ze Starého jen asi jedna třetina.
 
Existují určitě části Bible, které jsou čteny a citovány velmi často, vedle toho jsou ale jiné úseky, které takovou pozor­nost nestrhávají. Jakou opomenutou část Písma byste rád vyzdvihl?
Velepíseň, Píseň písní. Tuto knihu můžeme chápat jednak jako opěvování krásy a lásky mezi mužem a ženou a zároveň ji můžeme chápat na rovině duchovní jako vztah mezi člově­kem a Bohem nebo Kristem a církví, jak se to chápe v křesťan­ské tradici. Tento druhý duchovní výklad je však nutné brát s určitou špetkou zdravého rozumu, protože ne všechny části z této literatury jsou takto snadno vyložitelné. Takže tuto kni­hu bych doporučil objevit. I pro mladé, i pro starší.
Ataké Janovo evangelium, není tak těžké a přitom je strašně bohaté. To bych viděl jako pramen živé vody pro naše spole­čenství.
 
Jak nahlížíte na význam Bible mezi nevěřícími? Má smysl číst jí jen jako součást kulturního kontextu, jen jako lite­ru?
Určitě je lepší Bibli znát než neznat. Ale bylo by dobré mít k tomu nějakou čítanku, protože celou Bibli přečíst je obtížné pro věřící, natož pro člověka, který s vírou nemá nic společ­ného. Ale setkal jsem se i s lidmi, kteří před konverzí přečetli velkou část Bible.
 
A jaká část Bible je pro Vás osobně důležitá?
Je to text, který jsem měl i na primičním obrázku Ozeáš 11, 1 – 4.
Ajinak z dalšího Janovo evangelium a Janovy listy, které koneckonců učím i na fakultě.
 
Barbora Hronová
 

 

 

 
 

 

 

Rozpis na 470. den čtení Přehled čtení

„Ježíši, pravé světlo osvěcující každého člověka. Zjev mi všechny poklady moudrosti a poznání, které jsou v tobě ukryté. Daruj mi svého svatého Ducha, aby mě naučil to, co jsi hlásal. Dej, ať tvé slovo pronikne do mé duše a povede moje kroky. Amen.“

Žalmy, kapitola 78

1 Poučující. Pro Asafa.

Lide můj, naslouchej učení mému,

k slovům úst mých nakloň ucho,

2 otevřu svá ústa ku přísloví,

předložím hádanky dávnověké.

3 Co jsme slýchali a o čem víme,

to, co nám otcové vyprávěli,

4 nebudeme tajit jejich synům.

Budeme vyprávět budoucímu pokolení

o Hospodinových chvályhodných činech,

o mocných skutcích a divech, jež konal.

5 Stanovil svědectví v Jákobovi,

vydal zákon v Izraeli

a přikázal našim otcům,

aby s tím seznamovali své syny,

6 aby o tom vědělo budoucí pokolení,

synové, kteří se zrodí.

Ti to budou dále vyprávět svým synům,

7 aby složili důvěru v Boha

a na Boží skutky nezapomínali,

aby zachovávali vždy jeho přikázání,

8 a nebyli jako jejich otcové,

to umíněné, vzdorné pokolení,

pokolení nestálého srdce,

jehož duch nezůstal věrný Bohu.

9 Lukem vyzbrojení Efrajimci

otočili se v den bitvy.

10 Nedbali na smlouvu Boží,

podle jeho zákona žít odepřeli,

11 zapomněli na jeho skutky,

na divy, jež jim dal shlédnout.

12 On před jejich otci činil divy

v zemi egyptské na Sóanském poli.

13 Moře rozpoltil a převedl je,

jako hráz postavil vody.

14 Ve dne oblakem je vodil,

po celou noc září ohně.

15 Rozpoltil na poušti skály,

dal jim pít hojně jak z propastných tůní,

16 bystřiny vyvedl ze skalního štítu,

nechal plynout vodstva jako řeky.

17 Hřešili však proti němu opět.

Vzdorovali v tom vyprahlém kraji Nejvyššímu,

18 srdcem pokoušeli Boha,

chtěli stravu podle vlastní vůle.

19 A reptali proti Bohu:

„Může Bůh prostřít stůl v poušti?

20 Do skály sic udeřil

a potoky vod tekly proudem.

Může však dát také chleba

nebo opatřit pro svůj lid maso?“

21 Hospodin se rozlítil, když to vše slyšel.

Oheň prudce vzplanul proti Jákobovi,

hněv vyšlehl proti Izraeli,

22 neboť nevěřili Bohu, nedoufali v jeho spásu.

23 Přesto vydal příkaz mračnům shůry,

zotevíral vrata nebes

24 a jako déšť spouštěl na ně manu, aby jedli,

nebeské obilí jim dával.

25 Člověk jísti směl chléb mocných,

stravu sesílal jim do sytosti.

26 Dal na nebi vanout východnímu větru,

jižní vítr přivedl svou mocí

27 a déšť masa na ně spustil, tolik jako prachu,

pernatého ptactva jak mořského písku,

28 nechával je padat rovnou do tábora

okolo příbytků jejich.

29 Najedli se víc než do sytosti,

dopřál jim to, čeho byli chtiví.

30 Nepřešla je chtivost.

Měli ještě pokrm v ústech,

31 když proti nim vyšlehl hněv Boží.

Zahubil jejich velmože,

izraelské junáky v prach srazil.

32 Přes to vše hřešili dále,

nevěřili jeho divům.

33 Tu učinil konec jejich dnům, že přešly jako vánek,

jejich léta přeťal náhlým děsem.

34 Kdykoli je hubil, dotazovali se po jeho vůli,

za úsvitu hledávali opět Boha,

35 připomínali si, že Bůh býval jejich skála,

že Bůh nejvyšší byl jejich vykupitel.

36 Ale klamali ho svými ústy,

jazykem mu lhali,

37 v svém srdci nestáli při něm,

nezůstali věrni jeho smlouvě.

38 Ale on se slitovával,

zprošťoval je nepravostí, nevydal je zkáze,

často odvrátil svůj hněv

a nedal zcela procitnout svému rozhořčení,

39 pamatoval, že jsou jenom tělo,

vítr, který zavane a už se nevrací.

40 Kolikrát mu v poušti vzdorovali,

jakou trýzeň působili mu v tom pustém kraji!

41 Zas a zase pokoušeli Boha,

činili výčitky Svatému Izraele.

42 Nepřipomínali jeho sílu,

den, kdy je vykoupil z moci protivníka,

43 když činil svá znamení v Egyptě

a své zázraky na Sóanském poli.

44 Ramena řek i bystřiny proměnil v krev,

takže se nemohli napít.

45 Seslal na ně mouchy, aby je sžíraly,

žáby, které jim přinesly zkázu.

46 Co se urodilo, vydal hmyzu,

kobylkám plod jejich práce.

47 Jejich révu zničil krupobitím

a smokvoně mrazem.

48 Jejich dobytek vydal v plen krupobití

a ohnivým střelám jejich stáda.

49 Tak je stíhal svým planoucím hněvem,

hněvem hrozným, prchlivostí, souženími,

řadou poslů zkázy.

50 Dával průchod svému hněvu,

jejich duše neušetřil smrti,

vydal moru v plen vše živé.

51 Všechno prvorozené v Egyptě pobil,

prvotiny plodivé síly v Chámových stanech.

52 Ale svůj lid vedl jako ovce,

jako stádo je převedl pouští,

53 vodil je bezpečně, strach mít nemuseli,

jejich nepřátele pohltilo moře.

54 Dovedl je až k území své svatyně,

k této hoře, kterou pravicí svou získal.

55 Vypudil před nimi pronárody,

jejich zem rozměřil na dědictví,

v jejich stanech ubytoval izraelské kmeny.

56 Ale pokoušeli ho a vzdorovali Bohu nejvyššímu

a nedbali na svědectví jeho,

57 odpadali, byli věrolomní jak otcové jejich,

selhávali jako záludný luk.

58 Na posvátných návrších ho uráželi,

svými modlami ho podnítili k žárlivosti.

59 Bůh se rozlítil, když to vše slyšel,

velmi si zprotivil Izraele:

60 opovrhl svým příbytkem v Šílu,

stanem, v němž přebýval mezi lidmi.

61 Vydal do zajetí svoji sílu,

svoji čest do rukou protivníka

62 a svůj lid vydal v plen meči,

proti svému dědictví vzplál prchlivostí.

63 Jejich junáky sežehl oheň,

jejich panny svatebních chval nepoznaly.

64 Jejich kněží padli mečem,

jejich vdovy neplakaly.

65 A pak se Panovník probudil jak ze sna,

jak bohatýr rozjařený vínem,

66 zezadu bil svoje protivníky,

uvedl na ně potupu věčnou.

67 Zprotivil si Josefův stan,

Efrajimův kmen si nevyvolil,

68 zvolil si kmen Judův,

horu Sijón, tu si zamiloval.

69 Svou svatyni vybudoval jak výšiny nebes,

navěky ji založil jak zemi.

70 Davida si zvolil, svého služebníka,

povolal ho ze salaší,

71 od ovcí s jehňaty ho přivedl,

aby pásl Jákoba, jeho lid,

Izraele, jeho dědičný díl.

72 A pásl je s bezúhonným srdcem,

rukou zkušenou je vodil.

„Bože,děkuji ti za tvé slovo. Je něčím více než naukou, více než zákonem, více než receptem. Týká se mého života, klade mi otázky, provokuje mě a utěšuje. Otvírej mě tomuto slovu a daruj mi odvahu a sílu žít podle něho. Amen.“
Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.