ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Vezmi a čti celou Bibli

Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.

 

Dá se za rok přečíst Bible?
Dá a zkušenosti lidí, kterým se to podařilo, to potvrzuje. Jenom rozhodnutí k tomu ale nestačí.
 
Co je k tomu tedy ještě potřeba?
Určitě je nezbytná silná motivace. Bez ní člověk skončí u krá­lovských bitev nebo u vyjití z Egypta, zkolabuje na poušti, když přichází od Hospodina nařízení... Někteří vytrvalci dojdou až k rodokmenům.
Ale motivace není vše. Čtenář potřebuje také nějaký pevný opěrný bod, strukturu a právě k tomu má sloužit zmiňovaná kniha. Člověk má nějaký plán a má přehled, jak ho plní. Tako­vé plány přeci potřebujeme často i jinde, nejen v duchovních věcech.
Ado třetice hodně pomáhá povzbuzení ostatních lidí, kte­ří také čtou. Nedávno jsem například dostal mail od farníka z jihu Moravy, který se schází s dalšími chlapy asi ve věku tři­ceti čtyřiceti let, a chystají se na četbu Písma. Tak to mě nad­chlo. Takové společenství je pro společnou četbu určitě velkou podporou.
 
Jaká forma čtení je pro laika, který by rád přečetl celou Bib­li, nejlepší?
Všechno má něco do sebe. Pro začátečníka, který s Písmem přišel do styku třeba jen během bohoslužeb, je asi nejjedno­dušší četba s někým jiným nebo - jak už jsem řekl - ve spole­čenství. Silný motor společenství člověka nese. My ve farnosti máme společenství, které se schází jednou týdně a vytyčili si jako cíl přečíst Písmo během sedmi let…a úspěšně. Ale je to spíš výjimka, protože některé pasáže jsou opravdu hodně náročné a není jednoduché se jimi prokousat.
 
Jste v kontaktu s úspěšnými čtenáři, ale máte představu o úskalích, se kterými se lidé nejčastěji při četbě Bible potý­kají?
Mezi úskalí patří určitě amorální příběhy Starého zákona o různých vraždách, podvodech, machinacích, jak dosáhnout kýženého potomka, všechny zdlouhavé bitvy, únavné rodo­kmeny... To všechno bez výkladu zůstane pouhou literou. Ale určitě i u proroků je těžké číst bez znalosti historického pozadí. To se člověk ztrácí. Nejlepší je mít při ruce dobrý výklad nebo aspoň úvod, aby člověk věděl, ke komu prorok promlouvá v jakém kontextu. Další obtíží při četbě je odlišný slovník, který je použit v Bibli. Například pro slovo „spravedlnost“, u kterého máme pocit, že mu rozumíme. K porozumění biblického jazyka mohou posloužit opět výklady, biblické slovníky nebo biblické hodiny. Člověka samotného často nenapadne, že v termínech, které zná, může být nějaká potíž. Má pocit, že textu rozumí.
Určitý problém může vzniknout také u lidí, kteří chodí do kos­tela a z kázání mají mnoho věcí v hlavě. Při četbě pak mají pocit, že obsahu rozumí, ale ve skutečnosti jde třeba o text s přidanou katechismovou nadstavbou, není to ovšem přímo přiléhavý výklad. To je docela obvyklé, že se v kázáních nevy­kládá přímo Písmo, ale spíš aktualizace. Některé jsou už dost
vžité a lidé už se pak naučí takto uvažovat. Tím se význam Písma trochu posouvá.
 
Jak se tedy díváte na nutnost aktualizace textu? Nebo by se měl člověk spíše učit slovník, ve kterém je Bible psaná?
I to, i to. Od chytrých lidí jsem přejal myšlenku, jak by měl člo­věk při četbě postupovat. V první řadě by se měl čtenář poku­sit pochopit, co text říká sám o sobě. Být pozorný vůči textu a kontextu. Co předchází, co následuje, na co pisatel reaguje. Co znamenal tehdy, pro tehdejší adresáty a pak by měl násle­dovat druhý krok, co znamená pro nás.
Chápu, že to dá trochu práce, ale třeba právě ve společenství nebo na biblické hodině je pro to určitě vhodný prostor. Takový je podle mě ideál, to je ta správná metoda, jinak člověk text snadno překroutí.
 
Společenství, biblické hodiny, výkladový slovník… Není sko­ro nebezpečné číst Písmo sám? Neriskuje člověk vlastním výkladem příliš velký posun významu?
Tohoto nebezpečí si byli lidé vědomi už ve středověku, když se začali množit reformátoři a chtěli vkládat Písmo do rukou všech lidí. Katolická církev na to reagovala s tím, že Písmo má být opatřené vždy určitým výkladem a poznámkami a že jen oficiální text v latině je ten správný. Teprve díky druhému vati­kánskému koncilu jsme odkryli, že Písmo skutečně patří všem lidem do ruky a že Písmo má být s poznámkami pod čarou a výkladovým aparátem. Ideálem je číst Písmo ve společenství, v jednotě s celou církví, ale chápu, že ne vždy se to podaří.
Nicméně jsem přesvědčen, že Bůh je dost mocný a moudrý a dokáže člověka oslovit i přes špatný výklad, přes špatnou metodu nebo postup.
 
Jaký překlad byste doporučil?
Nejlepší je používat více překladů, člověk může porovnávat a každý překlad má něco do sebe. Krásné a paradoxní je, že náš malý český národ, ačkoli je zde málo křesťanů, má mnoho překladů.
Pokud se podíváme na ty hlavní - liturgický překlad je poměrně čtivý, ale obzvlášť u Pavla málo přesný. Ekumenický překlad je přesnější, ale mnohdy používá archaický jazyk a na rozdíl od liturgického nemá poznámky pod čarou. Jazyk Jeruzalémské Bible je opět trochu archaický, ale tento překlad má poznámky pod čarou a úvody, což je plus. Pak máme nový překlad Bib­le pro 21. století, to je velmi živý jazyk, současný. Minusem může být ale zase skutečnost, že hlavní autor nebyl biblista, takže zde chybí určitá zkušenost v biblistice.
Takže nejlepší je mít více překladů a porovnávat, ale na to se zmůže opravdu jen malé procento čtenářů. Tak tedy mít k dis­pozici aspoň dva, tři překlady a porovnávat aspoň ty pasáže, které mě zajímají, kde jsou otazníky.
 
Čím tedy začít?
Pokud nemám nic přečteného tak pro začátek z Nového záko­na Matoušovo evangelium, Lukášovo, Janovo, něco jednoduš­šího z Pavlovy školy - třeba list Efezanům, Filipanům, listy Korinťanům, Janovy listy. Ze Starého zákona potom žalmy, dobře srozumitelnou mudroslovnou literaturu – knihy Přísloví, Sírachovce, Moudrosti. Az proroků Izaijáše a Jeremiáše.
Anebo nejjednodušší je začít podle liturgie, jsou to texty stěžejní, klíčové, hodně silné a relativně srozumitelné. Díky tomu, že se čtou, jsou aspoň částečně v našich uších a srd­cích. Z kázání k tomu máme určitá vodítka, myšlenky, náměty k přemýšlení a kromě toho nás může podporovat vědomí, že spolu se mnou tento text čte miliony lidí po světě. Nejsem v tom sám.
 
Jak velká část je v liturgických textech?
Nový zákon skoro celý, ale ze Starého jen asi jedna třetina.
 
Existují určitě části Bible, které jsou čteny a citovány velmi často, vedle toho jsou ale jiné úseky, které takovou pozor­nost nestrhávají. Jakou opomenutou část Písma byste rád vyzdvihl?
Velepíseň, Píseň písní. Tuto knihu můžeme chápat jednak jako opěvování krásy a lásky mezi mužem a ženou a zároveň ji můžeme chápat na rovině duchovní jako vztah mezi člově­kem a Bohem nebo Kristem a církví, jak se to chápe v křesťan­ské tradici. Tento druhý duchovní výklad je však nutné brát s určitou špetkou zdravého rozumu, protože ne všechny části z této literatury jsou takto snadno vyložitelné. Takže tuto kni­hu bych doporučil objevit. I pro mladé, i pro starší.
Ataké Janovo evangelium, není tak těžké a přitom je strašně bohaté. To bych viděl jako pramen živé vody pro naše spole­čenství.
 
Jak nahlížíte na význam Bible mezi nevěřícími? Má smysl číst jí jen jako součást kulturního kontextu, jen jako lite­ru?
Určitě je lepší Bibli znát než neznat. Ale bylo by dobré mít k tomu nějakou čítanku, protože celou Bibli přečíst je obtížné pro věřící, natož pro člověka, který s vírou nemá nic společ­ného. Ale setkal jsem se i s lidmi, kteří před konverzí přečetli velkou část Bible.
 
A jaká část Bible je pro Vás osobně důležitá?
Je to text, který jsem měl i na primičním obrázku Ozeáš 11, 1 – 4.
Ajinak z dalšího Janovo evangelium a Janovy listy, které koneckonců učím i na fakultě.
 
Barbora Hronová
 

 

 

 
 

 

 

Rozpis na 491. den čtení Přehled čtení

„Dobrý Bože, mnoho už bylo řečeno a napsáno. Tvé slovo je však jiné než všechna ostatní slova. Je to slovo, které se týká mého života, slovo, které povzbuzuje, slovo, které je výstižné. Je živé a vede k jednání. Bože, ať zaslechnu co říkáš a jednám podle toho. Amen.“

Žalmy, kapitola 106

1 Haleluja.

Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý,

jeho milosrdenství je věčné.

2 Kdo vylíčí bohatýrské činy Hospodina,

kdo rozhlásí všechnu chválu o něm?

3 Blaze těm, kteří se drží práva,

tomu, kdo si v každém čase vede spravedlivě.

4 Hospodine, rozpomeň se na mě pro přízeň, jíž lid svůj zahrnuješ,

navštiv mě svou spásou,

5 abych směl spatřit dobro tvých vyvolených,

abych se radoval radostí národa tvého,

abych společně s tvým dědictvím o tobě s chloubou mluvil.

6 Zhřešili jsme už se svými otci,

provinili jsme se, svévolně si vedli.

7 Naši otcové v Egyptě nepochopili tvé divy,

tvé hojné milosrdenství si nepřipomínali,

vzepřeli se při moři, při moři Rákosovém.

8 On však je zachránil pro své jméno,

aby v známost uvedl svou bohatýrskou sílu.

9 Obořil se na Rákosové moře a vyschlo,

propastnými tůněmi je vedl jako pouští.

10 Zachránil je z rukou toho, kdo je nenáviděl,

vykoupil je z rukou nepřítele.

11 Jejich protivníky přikryly vody,

nezůstal z nich ani jeden.

12 Tehdy uvěřili jeho slovům,

do zpěvu se dali k jeho chvále.

13 Rychle však na jeho činy zapomněli,

nečekali trpělivě na jeho pokyn.

14 Chtivostí se dali strhnout v poušti,

pokoušeli Boha v pustém kraji.

15 On jim splnil jejich prosbu,

ale stihl je pak úbytěmi.

16 V táboře žárlili na Mojžíše,

na Árona, jenž byl Hospodinův svatý;

17 tu se rozevřela země,

Dátana pohltila a přikryla Abírámův spolek.

18 Proti jejich spolku vyšlehl oheň,

svévolníky sežehl plamen.

19 Na Chorébu udělali býčka,

klaněli se slité modle,

20 zaměnili svoji Slávu za podobu býka, býložravce.

21 Zapomněli na Boha, svou spásu,

který v Egyptě konal tak velké věci,

22 v zemi Chámově úžasné divy,

bázeň vzbuzující činy u Rákosového moře.

23 Už vyhlásil jejich vyhlazení,

ale Mojžíš, jeho vyvolený,

postavil se před ním do trhliny

a odvrátil jeho zkázonosné rozhořčení.

24 Přežádoucí zem si zprotivili,

nevěřili jeho slovu,

25 žehrali v svých stanech,

Hospodina neposlechli.

26 Pozvedl k přísaze proti nim svou ruku,

že je v té poušti nechá padnout,

27 že jejich símě rozhodí mezi pronárody,

že je rozpráší do všech zemí.

28 Pak se spřáhli s Baal-peórem,

jedli při obětních hodech k poctě mrtvých model.

29 Svým jednáním uráželi Hospodina,

proto je postihla pohroma.

30 Povstal Pinchas k vykonání soudu,

pohroma se zastavila;

31 bylo mu to připočteno jako spravedlnost

až navěky, do všech pokolení.

32 U Meribských vod ho rozlítili,

kvůli nim zle pochodil i Mojžíš,

33 neboť se vzepřeli jeho duchu,

jeho rty pronesly nerozvážnost.

34 Nevyhladili národy,

o nichž Hospodin mluvil,

35 smísili se s pronárody,

učili se dělat to, co ony.

36 Sloužili jejich modlářským stvůrám

a ty se jim staly léčkou;

37 obětovali své syny

a své dcery běsům.

38 Nevinnou krev prolévali,

krev svých synů a dcer,

které obětovali modlářským stvůrám Kenaanu;

proléváním krve zhanobili zemi.

39 Tak se poskvrnili svými činy,

svým jednáním porušili věrnost.

40 Hospodin vzplál hněvem proti svému lidu,

svoje dědictví si zhnusil,

41 vydal je do rukou pronárodů,

vládli jim ti, kdo je měli v nenávisti.

42 Utiskovali je jejich nepřátelé,

byli jimi pokořeni, dostali se do područí.

43 Mnohokrát je vysvobodil;

svými nápady však vzpírali se opět,

ale na svou nepravost jen dopláceli.

44 On jejich soužení viděl,

slyšel jejich bědování,

45 kvůli nim si připomínal svoji smlouvu,

ve svém velkém milosrdenství měl s nimi soucit.

46 Dal jim dojít slitování

u všech, kteří je odvlekli do zajetí.

47 Hospodine, zachraň nás,

náš Bože, shromáždi nás z pronárodů,

tvému svatému jménu budeme vzdávat chválu,

budeme tě chválit chvalozpěvem.

48 Požehnán buď Hospodin, Bůh Izraele,

od věků až na věky!

A všechen lid ať řekne: „Amen.“

Haleluja.

„Dobrý Otče, ty jsi zdroj lásky, děkuji ti za to, žes mi daroval Ježíše, živé Slovo a pokrm pro můj duchovní život. Pomoz mi, abych Slovo tvého Syna, které jsem četl a přijal do svého nitra, uměl uvádět ve skutek a konfrontoval je se svým životem. Dej, ať je umím převést do svého každodenního života a nacházet své štěstí v jeho naplňování. Pomáhej mi, abych se uprostřed svých bližních stal živým znamením a autentickým svědkem tvého evangelia spásy. Prosím tě o to skrze Krista, našeho Pána. Amen.“
Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.