1 Poutní píseň.
Z hlubin bezedných tě volám, Hospodine,
2 Panovníku, vyslyš můj hlas!
Kéž tvé ucho pozorně vyslechne moje prosby.
3 Budeš-li mít, Hospodine, na zřeteli nepravosti,
kdo obstojí, Panovníku?
4 Ale u tebe je odpuštění;
tak vzbuzuješ bázeň.
5 Skládám naději v Hospodina,
má duše v něho naději skládá,
čekám na jeho slovo.
6 Má duše vyhlíží Panovníka víc než strážní jitro,
když drží stráž k jitru.
7 Čekej, Izraeli, na Hospodina!
U Hospodina je milosrdenství,
hojné je u něho vykoupení,
8 on vykoupí Izraele ze všech jeho nepravostí.
1 Poutní píseň, Davidova.
Nemám, Hospodine, domýšlivé srdce
ani povýšený pohled.
Neženu se za velkými věcmi,
za divy, jež nevystihnu,
2 nýbrž chovám se klidně a tiše.
Jako odstavené dítě u své matky,
jako odstavené dítě je ve mně má duše.
3 Čekej, Izraeli, na Hospodina nyní i navěky.