ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Vezmi a čti celou Bibli

Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.

 

Dá se za rok přečíst Bible?
Dá a zkušenosti lidí, kterým se to podařilo, to potvrzuje. Jenom rozhodnutí k tomu ale nestačí.
 
Co je k tomu tedy ještě potřeba?
Určitě je nezbytná silná motivace. Bez ní člověk skončí u krá­lovských bitev nebo u vyjití z Egypta, zkolabuje na poušti, když přichází od Hospodina nařízení... Někteří vytrvalci dojdou až k rodokmenům.
Ale motivace není vše. Čtenář potřebuje také nějaký pevný opěrný bod, strukturu a právě k tomu má sloužit zmiňovaná kniha. Člověk má nějaký plán a má přehled, jak ho plní. Tako­vé plány přeci potřebujeme často i jinde, nejen v duchovních věcech.
Ado třetice hodně pomáhá povzbuzení ostatních lidí, kte­ří také čtou. Nedávno jsem například dostal mail od farníka z jihu Moravy, který se schází s dalšími chlapy asi ve věku tři­ceti čtyřiceti let, a chystají se na četbu Písma. Tak to mě nad­chlo. Takové společenství je pro společnou četbu určitě velkou podporou.
 
Jaká forma čtení je pro laika, který by rád přečetl celou Bib­li, nejlepší?
Všechno má něco do sebe. Pro začátečníka, který s Písmem přišel do styku třeba jen během bohoslužeb, je asi nejjedno­dušší četba s někým jiným nebo - jak už jsem řekl - ve spole­čenství. Silný motor společenství člověka nese. My ve farnosti máme společenství, které se schází jednou týdně a vytyčili si jako cíl přečíst Písmo během sedmi let…a úspěšně. Ale je to spíš výjimka, protože některé pasáže jsou opravdu hodně náročné a není jednoduché se jimi prokousat.
 
Jste v kontaktu s úspěšnými čtenáři, ale máte představu o úskalích, se kterými se lidé nejčastěji při četbě Bible potý­kají?
Mezi úskalí patří určitě amorální příběhy Starého zákona o různých vraždách, podvodech, machinacích, jak dosáhnout kýženého potomka, všechny zdlouhavé bitvy, únavné rodo­kmeny... To všechno bez výkladu zůstane pouhou literou. Ale určitě i u proroků je těžké číst bez znalosti historického pozadí. To se člověk ztrácí. Nejlepší je mít při ruce dobrý výklad nebo aspoň úvod, aby člověk věděl, ke komu prorok promlouvá v jakém kontextu. Další obtíží při četbě je odlišný slovník, který je použit v Bibli. Například pro slovo „spravedlnost“, u kterého máme pocit, že mu rozumíme. K porozumění biblického jazyka mohou posloužit opět výklady, biblické slovníky nebo biblické hodiny. Člověka samotného často nenapadne, že v termínech, které zná, může být nějaká potíž. Má pocit, že textu rozumí.
Určitý problém může vzniknout také u lidí, kteří chodí do kos­tela a z kázání mají mnoho věcí v hlavě. Při četbě pak mají pocit, že obsahu rozumí, ale ve skutečnosti jde třeba o text s přidanou katechismovou nadstavbou, není to ovšem přímo přiléhavý výklad. To je docela obvyklé, že se v kázáních nevy­kládá přímo Písmo, ale spíš aktualizace. Některé jsou už dost
vžité a lidé už se pak naučí takto uvažovat. Tím se význam Písma trochu posouvá.
 
Jak se tedy díváte na nutnost aktualizace textu? Nebo by se měl člověk spíše učit slovník, ve kterém je Bible psaná?
I to, i to. Od chytrých lidí jsem přejal myšlenku, jak by měl člo­věk při četbě postupovat. V první řadě by se měl čtenář poku­sit pochopit, co text říká sám o sobě. Být pozorný vůči textu a kontextu. Co předchází, co následuje, na co pisatel reaguje. Co znamenal tehdy, pro tehdejší adresáty a pak by měl násle­dovat druhý krok, co znamená pro nás.
Chápu, že to dá trochu práce, ale třeba právě ve společenství nebo na biblické hodině je pro to určitě vhodný prostor. Takový je podle mě ideál, to je ta správná metoda, jinak člověk text snadno překroutí.
 
Společenství, biblické hodiny, výkladový slovník… Není sko­ro nebezpečné číst Písmo sám? Neriskuje člověk vlastním výkladem příliš velký posun významu?
Tohoto nebezpečí si byli lidé vědomi už ve středověku, když se začali množit reformátoři a chtěli vkládat Písmo do rukou všech lidí. Katolická církev na to reagovala s tím, že Písmo má být opatřené vždy určitým výkladem a poznámkami a že jen oficiální text v latině je ten správný. Teprve díky druhému vati­kánskému koncilu jsme odkryli, že Písmo skutečně patří všem lidem do ruky a že Písmo má být s poznámkami pod čarou a výkladovým aparátem. Ideálem je číst Písmo ve společenství, v jednotě s celou církví, ale chápu, že ne vždy se to podaří.
Nicméně jsem přesvědčen, že Bůh je dost mocný a moudrý a dokáže člověka oslovit i přes špatný výklad, přes špatnou metodu nebo postup.
 
Jaký překlad byste doporučil?
Nejlepší je používat více překladů, člověk může porovnávat a každý překlad má něco do sebe. Krásné a paradoxní je, že náš malý český národ, ačkoli je zde málo křesťanů, má mnoho překladů.
Pokud se podíváme na ty hlavní - liturgický překlad je poměrně čtivý, ale obzvlášť u Pavla málo přesný. Ekumenický překlad je přesnější, ale mnohdy používá archaický jazyk a na rozdíl od liturgického nemá poznámky pod čarou. Jazyk Jeruzalémské Bible je opět trochu archaický, ale tento překlad má poznámky pod čarou a úvody, což je plus. Pak máme nový překlad Bib­le pro 21. století, to je velmi živý jazyk, současný. Minusem může být ale zase skutečnost, že hlavní autor nebyl biblista, takže zde chybí určitá zkušenost v biblistice.
Takže nejlepší je mít více překladů a porovnávat, ale na to se zmůže opravdu jen malé procento čtenářů. Tak tedy mít k dis­pozici aspoň dva, tři překlady a porovnávat aspoň ty pasáže, které mě zajímají, kde jsou otazníky.
 
Čím tedy začít?
Pokud nemám nic přečteného tak pro začátek z Nového záko­na Matoušovo evangelium, Lukášovo, Janovo, něco jednoduš­šího z Pavlovy školy - třeba list Efezanům, Filipanům, listy Korinťanům, Janovy listy. Ze Starého zákona potom žalmy, dobře srozumitelnou mudroslovnou literaturu – knihy Přísloví, Sírachovce, Moudrosti. Az proroků Izaijáše a Jeremiáše.
Anebo nejjednodušší je začít podle liturgie, jsou to texty stěžejní, klíčové, hodně silné a relativně srozumitelné. Díky tomu, že se čtou, jsou aspoň částečně v našich uších a srd­cích. Z kázání k tomu máme určitá vodítka, myšlenky, náměty k přemýšlení a kromě toho nás může podporovat vědomí, že spolu se mnou tento text čte miliony lidí po světě. Nejsem v tom sám.
 
Jak velká část je v liturgických textech?
Nový zákon skoro celý, ale ze Starého jen asi jedna třetina.
 
Existují určitě části Bible, které jsou čteny a citovány velmi často, vedle toho jsou ale jiné úseky, které takovou pozor­nost nestrhávají. Jakou opomenutou část Písma byste rád vyzdvihl?
Velepíseň, Píseň písní. Tuto knihu můžeme chápat jednak jako opěvování krásy a lásky mezi mužem a ženou a zároveň ji můžeme chápat na rovině duchovní jako vztah mezi člově­kem a Bohem nebo Kristem a církví, jak se to chápe v křesťan­ské tradici. Tento druhý duchovní výklad je však nutné brát s určitou špetkou zdravého rozumu, protože ne všechny části z této literatury jsou takto snadno vyložitelné. Takže tuto kni­hu bych doporučil objevit. I pro mladé, i pro starší.
Ataké Janovo evangelium, není tak těžké a přitom je strašně bohaté. To bych viděl jako pramen živé vody pro naše spole­čenství.
 
Jak nahlížíte na význam Bible mezi nevěřícími? Má smysl číst jí jen jako součást kulturního kontextu, jen jako lite­ru?
Určitě je lepší Bibli znát než neznat. Ale bylo by dobré mít k tomu nějakou čítanku, protože celou Bibli přečíst je obtížné pro věřící, natož pro člověka, který s vírou nemá nic společ­ného. Ale setkal jsem se i s lidmi, kteří před konverzí přečetli velkou část Bible.
 
A jaká část Bible je pro Vás osobně důležitá?
Je to text, který jsem měl i na primičním obrázku Ozeáš 11, 1 – 4.
Ajinak z dalšího Janovo evangelium a Janovy listy, které koneckonců učím i na fakultě.
 
Barbora Hronová
 

 

 

 
 

 

 

Rozpis na 54. den čtení Přehled čtení

„Dobrý Bože, mnoho už bylo řečeno a napsáno. Tvé slovo je však jiné než všechna ostatní slova. Je to slovo, které se týká mého života, slovo, které povzbuzuje, slovo, které je výstižné. Je živé a vede k jednání. Bože, ať zaslechnu co říkáš a jednám podle toho. Amen.“

Numeri, Úvod ke knize Numeri

Titul
Čtvrtá kniha Mojžíšova se v hebrejské Bibli nazývá bsmidbár čili „Na poušti“. V Septuagintě je označena Arithmoi (= výčty) a toto označení přejímá i latinský překlad výrazem Numeri. Kniha Numeri vskutku přímo oplývá rozmanitými výčty, např. bojovníků (Nu 1 a 26), lévijců (Nu 3), oddílů a velitelů (10), poslů (l3), zastávek (33), darů pro oltář (7), obětí (28n), kořistí (31), lévijských a útočištných měst (35) apod.
 
Obsah
Obsahově netvoří tato kniha jednolitý celek. Táboření Izraele pod horou Sínajem, na místě
zjevení a vydání Zákona, vtiskuje určitý ráz prvé části knihy (1,1-10,10). Jsou tu zaznamenány převážně různé řády; patří k nim i sčítání bojovníků a lévijců. Tím Kniha Numeri navazuje na předcházející Knihu Exodus a Knihu Leviticus.
Po sínajském komplexu následuje oddíl popisující další putování Božího lidu k zaslíbené zemi (10,11-20,l3). Cesta je poznamenána reptáním a vzpourou lidu. Dokonce i oba vůdcové Mojžíš a Áron zemřou pro svou nedověru před zaslíbenou zemí. Tresty dopadající na neposlušný lid zmírňuje a někdy i zastavuje jen nová a nová přímluva Mojžíšova a trpělivá láska Hospodinova. Rovněž nová odvaha lidu k boji po porážkách a dar vítězství nad pohanskými králi a modloslužbou svědčí o nezměrné věrnosti Hospodinově.
Navzdory vnitřním a vnějším překážkám je Izrael přiveden k hranicím zaslíbené země. Ani pyšný Edóm, ani emorejský král Síchon s bášanským Ógem tomu nemohou zabránit. To dosvědčují další dvě části knihy (20,14-36,l3), jež líčí převážně situaci lidu stojícího na prahu zaslíbené země v Zajordání, kde už je předem přislíbeno dědictví Gádovcům, Rúbenovcům
a polovině pokolení Manasesova.
Kniha Numeri nepodává velké kompoziční celky jako např. spisy Jozue a Soudců, nýbrž zpravidla kratší oddíly rozmanitého druhu (srov. 2; 4; 33 aj.). Jsou zde uvedeny i zprávy, jež se jinde v Bibli už neopakují, např. řád pro nazíry (6), průzkum zaslíbené země (13), zhotovení bronzového hada (21), vykonání pomsty nad Midjánci (31) apod. Výpravné části jsou propleteny kultickými příkazy a rituálními předpisy, jež mají lidu ustavičné připomínat, aby byl svatý a čistý pro Boha.
 
Poučení
Kniha Numeri jako kniha sčítání Božího lidu svědčí o tom, že Hospodin má pevně sečteny své vyvolené, jež zná jen on (srov. Zj 7,4; 14,1). Mnozí z těch, kteří vyšli z Egypta, odpadli
a zahynuli, ale nové pokolení pod vedením nového vůdce Jozua (27,18nn) se již připravuje
k boji o zemi zaslíbenou. Cesta Božího lidu pouští světa a dějin vede přes pády, nevěru
a tresty přece jen k cíli, jímž je zaslíbené království Boží.
 
(podle úvodu v ČEP)
 

Numeri, kapitola 1

1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi na Sínajské poušti ve stanu setkávání prvního dne druhého měsíce ve druhém roce po jejich vyjití z egyptské země. 2 „Pořiďte soupis celé pospolitosti Izraelců podle čeledí otcovských rodů. Ve jmenném seznamu bude každý jednotlivec mužského pohlaví 3 od dvacetiletých výše, každý, kdo je v Izraeli schopen vycházet do boje. Ty a Áron je spočítáte po oddílech. 4 Za každé pokolení bude s vámi jeden muž, vždy představitel otcovského rodu. 5 Toto jsou jména mužů, kteří budou stát při vás: za Rúbenův kmen Elísúr, syn Šedeúrův, 6 za Šimeónův Šelumíel, syn Suríšadajův, 7 za Judův Nachšón, syn Amínadabův, 8 za Isacharův Netaneel, syn Súarův, 9 za Zabulónův Elíab, syn Chelónův, 10 za Josefovce, za Efrajimův kmen Elíšama, syn Amíhudův, za Manasesův Gamlíel, syn Pedásurův, 11 za Benjamínův Abídan, syn Gideóního, 12 za Danův Achíezer, syn Amíšadajův, 13 za Ašerův Pagíel, syn Okranův, 14 za Gádův Eljásaf, syn Deúelův, 15 za Neftalíův Achíra, syn Énanův.“ 16 To byli zástupci pospolitosti, předáci otcovských pokolení; ti byli veliteli izraelských šiků. 17 Mojžíš a Áron přibrali tyto muže uvedené jménem. 18 Prvního dne druhého měsíce svolali celou pospolitost, aby všichni hlásili svůj původ podle čeledí otcovských rodů; do jmenného seznamu byl zapsán každý jednotlivec od dvacetiletých výše, 19 jak přikázal Hospodin Mojžíšovi. Spočítal je na Sínajské poušti.

20 Synové Rúbena, Izraelova prvorozeného, byli uvedeni ve svých rodopisech podle čeledí otcovských rodů; do jmenného seznamu byl zapsán každý jednotlivec mužského pohlaví od dvacetiletých výše, každý, kdo byl schopen vycházet do boje. 21 Z Rúbenova pokolení bylo povolaných do služby čtyřicet šest tisíc pět set.

22 Šimeónovci ve svých rodopisech podle čeledí otcovských rodů; z nich povolaní do služby byli zapsáni do jmenného seznamu, každý jednotlivec mužského pohlaví od dvacetiletých výše, každý, kdo byl schopen vycházet do boje. 23 Z Šimeónova pokolení bylo povolaných do služby padesát devět tisíc tři sta.

24 Gádovci ve svých rodopisech podle čeledí otcovských rodů; do jmenného seznamu byl zapsán od dvacetiletých výše každý, kdo byl schopen vycházet do boje. 25 Z Gádova pokolení bylo povolaných do služby čtyřicet pět tisíc šest set padesát.

26 Judovci ve svých rodopisech podle čeledí otcovských rodů; do jmenného seznamu byl zapsán od dvacetiletých výše každý, kdo byl schopen vycházet do boje. 27 Z Judova pokolení bylo povolaných do služby sedmdesát čtyři tisíce šest set.

28 Isacharovci ve svých rodopisech podle čeledí otcovských rodů; do jmenného seznamu byl zapsán od dvacetiletých výše každý, kdo byl schopen vycházet do boje. 29 Z Isacharova pokolení bylo povolaných do služby padesát čtyři tisíce čtyři sta.

30 Zabulónovci ve svých rodopisech podle čeledí otcovských rodů; do jmenného seznamu byl zapsán od dvacetiletých výše každý, kdo byl schopen vycházet do boje. 31 Ze Zabulónova pokolení bylo povolaných do služby padesát sedm tisíc čtyři sta.

32 Josefovci: Efrajimovci ve svých rodopisech podle čeledí otcovských rodů; do jmenného seznamu byl zapsán od dvacetiletých výše každý, kdo byl schopen vycházet do boje. 33 Z Efrajimova pokolení bylo povolaných do služby čtyřicet tisíc pět set.

34 Manasesovci ve svých rodopisech podle čeledí otcovských rodů; do jmenného seznamu byl zapsán od dvacetiletých výše každý, kdo byl schopen vycházet do boje. 35 Z Manasesova pokolení bylo povolaných do služby třicet dva tisíce dvě stě.

36 Benjamínovci ve svých rodopisech podle čeledí otcovských rodů; do jmenného seznamu byl zapsán od dvacetiletých výše každý, kdo byl schopen vycházet do boje. 37 Z Benjamínova pokolení bylo povolaných do služby třicet pět tisíc čtyři sta.

38 Danovci ve svých rodopisech podle čeledí otcovských rodů; do jmenného seznamu byl zapsán od dvacetiletých výše každý, kdo byl schopen vycházet do boje. 39 Z Danova pokolení bylo povolaných do služby šedesát dva tisíce sedm set.

40 Ašerovci ve svých rodopisech podle čeledí otcovských rodů; do jmenného seznamu byl zapsán od dvacetiletých výše každý, kdo byl schopen vycházet do boje. 41 Z Ašerova pokolení bylo povolaných do služby čtyřicet jeden tisíc pět set.

42 Neftalíovci ve svých rodopisech podle čeledí otcovských rodů; do jmenného seznamu byl zapsán od dvacetiletých výše každý, kdo byl schopen vycházet do boje. 43 Z Neftalíova pokolení bylo povolaných do služby padesát tři tisíce čtyři sta.

44 To jsou povolaní do služby, které spočítali Mojžíš a Áron s izraelskými předáky; bylo jich dvanáct, po jednom z každého otcovského rodu. 45 Všech Izraelců povolaných do služby podle otcovských rodů od dvacetiletých výše, všech, kdo v Izraeli byli schopni vycházet do boje, 46 všech povolaných do služby bylo šest set tři tisíce pět set padesát. 47 Avšak lévijci podle svého otcovského pokolení mezi ně započteni nebyli.

48 Hospodin totiž promluvil k Mojžíšovi: 49 „Pokolení Léviho mezi Izraelce nezapočítáš ani nepořídíš jejich soupis. 50 Lévijce přidělíš k příbytku svědectví, ke všemu jeho nářadí i ke všemu, co k němu patří. Budou nosit příbytek a všechno jeho nářadí a budou u něho přisluhovat; budou tábořit kolem příbytku. 51 Než příbytek potáhne dál, lévijci jej složí; při táboření jej lévijci postaví. Přiblíží-li se někdo nepovolaný, zemře. 52 Izraelci budou tábořit každý ve svém táboře, každý při svém praporu po oddílech. 53 Lévijci však budou tábořit kolem příbytku svědectví, aby na pospolitost Izraelců nedolehl hrozný hněv. Lévijci budou držet stráž u příbytku svědectví.“ 54 Izraelci učinili vše přesně tak, jak přikázal Hospodin Mojžíšovi.

Numeri, kapitola 2

1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi a Áronovi: 2 „Izraelci budou tábořit každý u svého praporu, pod znaky svého otcovského rodu; budou tábořit opodál kolem stanu setkávání. 3 Vpředu, na východní straně, se utáboří po oddílech prapor tábora Judova. Předákem Judovců bude Nachšón, syn Amínadabův; 4 v jeho voji bude sedmdesát čtyři tisíce šest set povolaných do služby. 5 U něho bude tábořit pokolení Isachar. Předákem Isacharovců bude Netaneel, syn Súarův; 6 v jeho voji bude padesát čtyři tisíce čtyři sta povolaných do služby. 7 Dále pokolení Zabulón. Předákem Zabulónovců bude Elíab, syn Chelónův; 8 v jeho voji bude padesát sedm tisíc čtyři sta povolaných do služby. 9 Všech povolaných do služby z tábora Judova bude po oddílech sto osmdesát šest tisíc čtyři sta; ti potáhnou první.

10 Prapor tábora Rúbenova po oddílech bude na jižní straně. Předákem Rúbenovců bude Elísúr, syn Šedeúrův; 11 v jeho voji bude čtyřicet šest tisíc pět set povolaných do služby. 12 U něho bude tábořit pokolení Šimeón. Předákem Šimeónovců bude Šelumíel, syn Suríšadajův; 13 v jeho voji bude padesát devět tisíc tři sta povolaných do služby. 14 Dále pokolení Gád. Předákem Gádovců bude Eljásaf, syn Reúelův; 15 v jeho voji bude čtyřicet pět tisíc šest set padesát povolaných do služby. 16 Všech povolaných do služby z tábora Rúbenova bude po oddílech sto padesát jeden tisíc čtyři sta padesát; ti potáhnou druzí.

17 Pak potáhne stan setkávání a tábor lévijců uprostřed ostatních táborů. Potáhnou tak, jak budou tábořit, každý na určeném místě, prapor za praporem.

18 Prapor tábora Efrajimova po oddílech bude na západní straně. Předákem Efrajimovců bude Elíšama, syn Amíhudův; 19 v jeho voji bude čtyřicet tisíc pět set povolaných do služby. 20 U něho bude pokolení Manases. Předákem Manasesovců bude Gamlíel, syn Pedásurův; 21 v jeho voji bude třicet dva tisíce dvě stě povolaných do služby. 22 Dále pokolení Benjamín. Předákem Benjamínovců bude Abídan, syn Gideóního; 23 v jeho voji bude třicet pět tisíc čtyři sta povolaných do služby. 24 Všech povolaných do služby z tábora Efrajimova bude po oddílech sto osm tisíc jedno sto; ti potáhnou třetí.

25 Prapor tábora Danova po oddílech bude na straně severní. Předákem Danovců bude Achíezer, syn Amíšadajův; 26 v jeho voji bude šedesát dva tisíce sedm set povolaných do služby. 27 U něho bude tábořit pokolení Ašer. Předákem Ašerovců bude Pagíel, syn Okranův; 28 v jeho voji bude čtyřicet jeden tisíc pět set povolaných do služby. 29 Dále pokolení Neftalí. Předákem Neftalíovců bude Achíra, syn Énanův; 30 v jeho voji bude padesát tři tisíce čtyři sta povolaných do služby. 31 Všech povolaných do služby z tábora Danova bude sto padesát sedm tisíc šest set; ti potáhnou poslední, prapor za praporem.“

32 To jsou Izraelci povolaní do služby podle otcovských rodů. Všech povolaných do služby v táborech po oddílech bylo šest set tři tisíce pět set padesát. 33 Avšak lévijci nebyli mezi Izraelce započteni, jak přikázal Hospodin Mojžíšovi. Tak tábořili prapor za praporem, tak i táhli dál, každý se svou čeledí, u svého otcovského rodu.

Numeri, kapitola 3

1 Toto je rodopis Áronův – a Mojžíšův – v den, kdy Hospodin promluvil k Mojžíšovi na hoře Sínaji. 2 Toto jsou jména Áronových synů: Prvorozený Nádab, pak Abíhú, Eleazar a Ítamar. 3 To jsou jména Áronových synů, pomazaných kněží, které Mojžíš uvedl v úřad, aby sloužili jako kněží. 4 Nádab a Abíhú však zemřeli před Hospodinem, když na Sínajské poušti přinesli před Hospodina cizí oheň. Syny neměli. Proto vedle svého otce Árona sloužili jako kněží Eleazar a Ítamar.

5 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 6 „Přiveď pokolení Léviho a postav je před kněze Árona, aby mu přisluhovali. 7 Budou držet stráž před stanem setkávání za něho i za celou pospolitost, aby se mohla konat služba při příbytku. 8 Budou mít na starosti všechno nářadí stanu setkávání. Budou držet stráž za Izraelce, aby se mohla konat při příbytku služba. 9 Lévijce dáš Áronovi a jeho synům; budou mu odděleni z Izraelců jako dar. 10 Árona pak a jeho syny pověříš, aby střežili své kněžství. Jestliže se přiblíží někdo nepovolaný, zemře.“

11 Hospodin dále mluvil k Mojžíšovi: 12 „Hle, já jsem si vzal lévijce z Izraelců místo všech prvorozených mezi Izraelci, všech, kteří otvírají lůno. Lévijci jsou moji. 13 Mně patří všechno prvorozené. V den, kdy jsem pobil všechno prvorozené v egyptské zemi, oddělil jsem pro sebe jako svaté všechno prvorozené v Izraeli, člověka i dobytče. Jsou moji. Já jsem Hospodin.“

14 Hospodin dále mluvil k Mojžíšovi na Sínajské poušti: 15 „Spočítej Léviovce podle čeledí otcovských rodů. Spočítáš všechny mužského pohlaví, od jednoměsíčních výše.“ 16 Mojžíš je na rozkaz Hospodinův spočítal, jak měl přikázáno. 17 A toto jsou Léviovci uvedení svými jmény: Geršón, Kehat a Merarí. 18 Toto jsou jména Geršónovců podle čeledí: Libní a Šimeí. 19 A Kehatovci podle čeledí: Amrám a Jishár, Chebrón a Uzíel. 20 A Meraríovci podle čeledí: Machlí a Muší. To jsou lévijské čeledi podle otcovských rodů.

21 Ke Geršónovi patří čeleď libníjská a čeleď šimeíská. To jsou geršónské čeledi. 22 Povolaných do služby bylo mezi nimi sedm tisíc pět set, což odpovídalo počtu všech mužského pohlaví od jednoměsíčních výše. 23 Geršónské čeledi měly tábořit za příbytkem na západní straně. 24 Předákem geršónského rodu byl Eljásaf, syn Láelův. 25 Ve stanu setkávání měli Geršónovci na starosti příbytek, totiž stan, jeho přikrývku a závěs na vchodu do stanu setkávání, 26 zástěny nádvoří i závěs na vchodu do nádvoří, které je kolem příbytku a oltáře, stanová lana a veškerou práci s tím spojenou.

27 Ke Kehatovi patří čeleď amrámská a čeleď jishárská, čeleď chebrónská a čeleď uzíelská. To jsou kehatské čeledi. 28 Bylo jich osm tisíc šest set, což odpovídalo počtu všech mužského pohlaví od jednoměsíčních výše; ti drželi stráž při svatyni. 29 Čeledi Kehatovců měly tábořit podél příbytku na jižní straně. 30 Předákem rodu kehatských čeledí byl Elísáfan, syn Uzíelův. 31 Na starosti měli schránu, stůl, svícen, oltáře, nářadí svatyně potřebné k obsluze, závěs a veškerou práci s tím spojenou. 32 Předním z předáků léviovských byl Eleazar, syn kněze Árona, pověřený dohledem nad těmi, kteří drželi stráž při svatyni.

33 K Merarímu patří čeleď machlíjská a čeleď mušíjská. To jsou meraríjské čeledi. 34 Povolaných do služby bylo mezi nimi šest tisíc dvě stě, což odpovídalo počtu všech mužského pohlaví od jednoměsíčních výše. 35 Předákem rodu meraríjských čeledí byl Súríel, syn Abíchajilův; měly tábořit podél příbytku na severní straně. 36 Meraríovci byli pověřeni starostí o desky příbytku a jeho svlaky, o sloupy, podstavce, všechno nářadí a veškerou práci s tím spojenou, 37 též o sloupy kolem nádvoří, jejich podstavce, stanové kolíky a lana.

38 Vpředu před příbytkem, před stanem setkávání, na východní straně budou tábořit Mojžíš, Áron a jeho synové; budou držet stráž při svatyni, stráž za Izraelce. Jestliže se přiblíží někdo nepovolaný, zemře. 39 Všech lévijců povolaných do služby, které spočítal Mojžíš a Áron podle čeledí na rozkaz Hospodinův, všech mužského pohlaví od jednoměsíčních výše bylo dvacet dva tisíce.

40 Hospodin řekl Mojžíšovi: „Spočítej všechny prvorozené Izraelce mužského pohlaví od jednoměsíčních výše a pořiď jejich jmenný seznam. 41 Pak místo všech prvorozených mezi Izraelci vezmeš pro mne lévijce. Já jsem Hospodin! Též místo všech prvorozených izraelských dobytčat vezmeš dobytek lévijců.“ 42 Mojžíš spočítal všechny prvorozené mezi Izraelci, jak mu Hospodin přikázal. 43 A bylo všech prvorozených mužského pohlaví od jednoměsíčních výše, kteří byli zapsáni do jmenného seznamu, povolaných do služby dvacet dva tisíce dvě stě sedmdesát tři.

44 Hospodin dále mluvil k Mojžíšovi: 45 „Místo všech prvorozených mezi Izraelci vezmi lévijce a místo jejich dobytka dobytek lévijců. Lévijci jsou moji. Já jsem Hospodin! 46 Jako výplatné za dvě stě třiasedmdesát prvorozených Izraelců, kteří přesahují počet lévijců, 47 vybereš po pěti šekelech stříbra na hlavu; vybereš je podle váhy určené svatyní, šekel je dvacet zrn. 48 Stříbro předáš Áronovi a jeho synům jako výplatné za ty, kdo přesahují jejich počet.“ 49 Mojžíš vybral výplatné za ty, kdo přesahovali počet vyplacených lévijců. 50 Vybral stříbro za prvorozené Izraelce, tisíc tři sta šedesát pět šekelů podle váhy určené svatyní. 51 Výplatné pak předal Mojžíš na rozkaz Hospodinův Áronovi a jeho synům, jak Hospodin Mojžíšovi přikázal.

„Dobrý Otče, ty jsi zdroj lásky, děkuji ti za to, žes mi daroval Ježíše, živé Slovo a pokrm pro můj duchovní život. Pomoz mi, abych Slovo tvého Syna, které jsem četl a přijal do svého nitra, uměl uvádět ve skutek a konfrontoval je se svým životem. Dej, ať je umím převést do svého každodenního života a nacházet své štěstí v jeho naplňování. Pomáhej mi, abych se uprostřed svých bližních stal živým znamením a autentickým svědkem tvého evangelia spásy. Prosím tě o to skrze Krista, našeho Pána. Amen.“
Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.