Vezmi a čti celou Bibli
Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.
Rozpis na 63. den čtení Přehled čtení„Dobrý Bože, mnoho už bylo řečeno a napsáno.
Tvé slovo je však jiné než všechna ostatní slova. Je to slovo, které se týká mého života, slovo, které povzbuzuje, slovo, které je výstižné. Je živé a vede k jednání.
Bože, ať zaslechnu co říkáš a jednám podle toho.
Amen.“Numeri, kapitola 31
1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 2 „Vykonáš za syny Izraele pomstu na Midjáncích a pak budeš připojen ke svému lidu.“ 3 Mojžíš tedy promluvil k lidu: „Vyzbrojte své muže k boji, aby se vrhli na Midjána a vykonali na Midjánu Hospodinovu pomstu. 4 Pošlete do boje z každého izraelského pokolení po tisíci mužích.“ 5 I dodali z izraelských šiků vždy tisíc mužů na pokolení, celkem to bylo dvanáct tisíc vyzbrojených k boji. 6 Mojžíš je poslal do boje po tisíci na pokolení a s nimi Pinchasa, syna kněze Eleazara, se svatou zbrojí a válečnými trubkami. 7 Vypravili se do boje proti Midjánu, jak přikázal Hospodin Mojžíšovi, a pobili všechny muže. 8 Zabili také midjánské krále Evího, Rekema, Súra, Chúra a Rebaa, pět midjánských králů, mimo ostatní skolené. I Bileáma, syna Beórova, zabili mečem. 9 Midjánské ženy a jejich děti však Izraelci zajali a všechen jejich dobytek, všechna stáda a veškeré bohatství uloupili. 10 Všechna jejich města, ve kterých sídlili, i všechna jejich hradiště vypálili. 11 Pak vzali všechnu kořist i všechen lup, lidi i dobytek, 12 a přivedli zajatce i lup a kořist před Mojžíše a kněze Eleazara i před pospolitost Izraelců do tábora na Moábských pustinách u Jordánu naproti Jerichu.
13 Mojžíš a kněz Eleazar i všichni předáci pospolitosti jim vyšli vstříc ven z tábora. 14 Mojžíš se však rozlítil na vůdce vojska, na velitele nad tisíci a nad sty, přicházející z vojenské výpravy. 15 Vytkl jim: „Cože jste nechali naživu všechny ženy? 16 Právě ony daly Izraelcům podnět k věrolomnosti vůči Hospodinu ve věci Peórově podle slov Bileámových, takže na pospolitost Hospodinovu dolehla pohroma. 17 Nyní zabijte z dětí všechny mužského pohlaví i každou ženu, která poznala muže a obcovala s ním. 18 Všechny děti ženského pohlaví a ženy, jež nepoznaly muže a neobcovaly s ním, nechte naživu pro sebe. 19 A vy se utáboříte na sedm dní venku za táborem. Každý, kdo někoho zabil, i každý, kdo se dotkl skoleného, bude se očišťovat od hříchu třetího a sedmého dne, jak vy, tak vaši zajatci. 20 Očistíte od hříchu i každé roucho a každou koženou nádobu, každý výrobek z kozích kůží i všechno dřevěné nářadí.“
21 Kněz Eleazar řekl bojovníkům, kteří se účastnili bitvy: „Toto je nařízení zákona, který vydal Hospodin Mojžíšovi: 22 Zlato, stříbro, měď, železo, cín a olovo, 23 vše, co snese oheň, přepálíte ohněm a bude to čisté; musí se to však očistit od hříchu také očistnou vodou. Všechno, co nesnese oheň, properete vodou. 24 Sedmého dne si vyperete roucha a budete čisti. Potom vstoupíte do tábora.“ 25 Hospodin řekl Mojžíšovi: 26 „Ty s knězem Eleazarem a s představiteli rodů pospolitosti pořídíš soupis lupu, jak zajatých lidí, tak dobytka. 27 Lup rozdělíš na polovinu mezi válečníky, kteří se účastnili boje, a ostatní pospolitost. 28 Od bojovníků, kteří se účastnili boje, oddělíš dávku pro Hospodina po jednom z pěti set, jak z lidí, tak i skotu, oslů, ovcí a koz. 29 Vezmete je z jejich poloviny a dáš je knězi Eleazarovi jako Hospodinovu oběť pozdvihování. 30 Z poloviny patřící Izraelcům vezmeš po jednom ukořistěném z padesáti, jak z lidí, tak ze skotu, oslů, ovcí a koz a ze všeho dobytka, a dáš je lévijcům, držícím stráž u Hospodinova příbytku.“
31 Mojžíš a kněz Eleazar vykonali, co Hospodin přikázal Mojžíšovi. 32 Z lupu naloupeného válečným lidem zbývalo: ovcí a koz šest set sedmdesát pět tisíc, 33 skotu sedmdesát dva tisíce kusů, 34 oslů šedesát jeden tisíc; 35 lidských duší, totiž žen, které nepoznaly muže a neobcovaly s ním, bylo celkem třicet dva tisíce. 36 Polovina tvořící podíl těch, kdo se účastnili boje, činila tři sta třicet sedm tisíc pět set ovcí a koz. 37 Dávka z ovcí a koz pro Hospodina činila šest set sedmdesát pět kusů. 38 Skotu bylo třicet šest tisíc kusů a dávka pro Hospodina dvaasedmdesát kusů. 39 Oslů bylo třicet tisíc pět set a dávka pro Hospodina jedenašedesát kusů. 40 Lidských duší bylo šestnáct tisíc a dávka pro Hospodina dvaatřicet osob. 41 Mojžíš tedy dal knězi Eleazarovi tuto dávku jako Hospodinovu oběť pozdvihování, jak Hospodin Mojžíšovi přikázal. 42 Z poloviny patřící Izraelcům, kterou oddělil Mojžíš od poloviny pro účastníky tažení – 43 a byla to polovina patřící pospolitosti, totiž ovcí a koz tři sta třicet sedm tisíc pět set, 44 skotu třicet šest tisíc kusů, 45 oslů třicet tisíc pět set, 46 lidských duší šestnáct tisíc – 47 tedy z této poloviny patřící Izraelcům vzal Mojžíš po jednom ukořistěném z padesáti, jak z lidí, tak z dobytka, a dal je lévijcům, držícím stráž u Hospodinova příbytku, jak Hospodin Mojžíšovi přikázal.
48 Tu přistoupili k Mojžíšovi vůdcové vojenských útvarů, velitelé nad tisíci a nad sty, 49 a řekli mu: „Tvoji služebníci pořídili soupis bojovníků, kterým veleli, a nechybí ani jeden z nás. 50 Každý přinášíme Hospodinu jako dar, co kdo našel, zlaté předměty, spony a náramky, pečetní prsteny, náušnice a přívěsky, abychom za sebe vykonali před Hospodinem smírčí obřady.“ 51 I přijal Mojžíš a kněz Eleazar od nich to zlato, vesměs umně zpracované. 52 Všeho zlata věnovaného na oběť pozdvihování, jež odevzdali Hospodinu, bylo šestnáct tisíc sedm set padesát šekelů, totiž od velitelů nad tisíci a nad sty. 53 Z mužstva loupil každý pro sebe. 54 Přijal tedy Mojžíš a kněz Eleazar to zlato od velitelů nad tisíci a nad sty a vnesli je do stanu setkávání, aby připomínalo před Hospodinem syny Izraele.
Numeri, kapitola 32
1 Rúbenovci a Gádovci měli převeliké množství stád. Když spatřili jaezerskou a gileádskou zemi, shledali, že to je vhodné místo pro stáda. 2 Gádovci a Rúbenovci tedy přišli a řekli Mojžíšovi, knězi Eleazarovi a předákům pospolitosti: 3 „Atarót, Dibón, Jaezer, Nimra, Chešbón, Eleále, Sebám, Nebó a Beón, 4 země, kterou Hospodin před izraelskou pospolitostí porazil, je zemí vhodnou pro stáda. A tvoji služebníci mají stáda.“
5 A dodali: „Jestliže jsme u tebe nalezli přízeň, nechť je tvým služebníkům přidělena do vlastnictví tato země. Nevoď nás přes Jordán.“ 6 Mojžíš Gádovcům a Rúbenovcům vytkl: „Což vaši bratří půjdou do boje a vy si zůstanete tady? 7 Proč berete Izraelcům odvahu přejít do země, kterou jim dal Hospodin? 8 Zrovna tak se zachovali vaši otcové, když jsem je poslal z Kádeš-barneje, aby zhlédli zemi. 9 Došli až do úvalu Eškólu a zhlédli zemi, ale Izraelcům vzali odvahu, takže nechtěli vejít do země, kterou jim dal Hospodin. 10 Onoho dne vzplanul Hospodin hněvem a zapřisáhl se: 11 Muži ve věku od dvaceti let výše, kteří vyšli z Egypta, neuvidí zemi, kterou jsem přísežně zaslíbil Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, protože se mi cele neoddali, 12 kromě Kenazejce Káleba, syna Jefunova, a Jozua, syna Núnova; ti se totiž cele oddali Hospodinu. 13 Tehdy vzplanul Hospodin proti Izraeli hněvem a čtyřicet let jim dal bloudit po poušti, dokud nezaniklo celé to pokolení, které se dopouštělo toho, co je zlé v Hospodinových očích. 14 A teď jste nastoupili vy na místo svých otců, zplozenci hříšných lidí, abyste ještě stupňovali Hospodinův hněv planoucí proti Izraeli. 15 Když se od něho odvrátíte, nechá Izraele na poušti ještě déle. Tak uvedete na všechen tento lid zkázu.“
16 Přistoupili k němu a prohlásili: „Vystavíme zde ohrady pro svá stáda a města pro své děti. 17 My však potáhneme ve zbroji v čele Izraelců, dokud je neuvedeme na jejich místo. Naše děti zatím zůstanou v městech opevněných proti obyvatelům této země. 18 Nenavrátíme se do svých domovů, dokud se všichni Izraelci neujmou svého dědictví. 19 Nebudeme požadovat dědictví s nimi tam někde za Jordánem, když nám připadne dědictví na této straně Jordánu k východu.“
20 Mojžíš jim odpověděl: „Jestliže dodržíte toto slovo, vyzbrojíte se před Hospodinem do boje 21 a všichni ve zbroji přejdete před Hospodinem Jordán, potom až on vyžene své nepřátele 22 a země bude před Hospodinem podmaněna, vrátíte se a budete bez viny u Hospodina i u Izraele. Pak bude tato země vaším vlastnictvím před Hospodinem. 23 Nezachováte-li se však takto, prohřešíte se proti Hospodinu. Vězte, že se vám váš hřích vymstí. 24 Vystavějte si města pro své děti a ohrady pro své ovce a dodržte, co jste slíbili.“
25 Gádovci a Rúbenovci Mojžíšovi odpověděli: „Tvoji služebníci učiní, jak náš pán přikazuje. 26 Naše děti, ženy, stáda a všechen dobytek budou zde v gileádských městech. 27 Ale tvoji služebníci přejdou Jordán, všichni vojensky vyzbrojeni před Hospodinem, aby bojovali, jak praví náš pán.“
28 I vydal Mojžíš o nich rozkaz knězi Eleazarovi a Jozuovi, synu Núnovu, i představitelům otcovských rodů pokolení Izraelců. 29 Řekl jim: „Překročí-li Gádovci a Rúbenovci s vámi Jordán, všichni ve zbroji, aby bojovali před Hospodinem, a země bude před vámi podmaněna, dáte jim do vlastnictví zemi gileádskou. 30 Nepřekročí-li jej však s vámi ve zbroji, ať mají vlastnictví mezi vámi v zemi kenaanské.“ 31 Gádovci a Rúbenovci odpověděli: „Učiníme, jak promluvil k tvým služebníkům Hospodin. 32 Ano, přejdeme ve zbroji před Hospodinem do země kenaanské, aby nám zůstalo ve vlastnictví naše dědictví v Zajordání.“ 33 Mojžíš jim tedy dal, totiž Gádovcům, Rúbenovcům a polovině kmene Manasesa, syna Josefova, království emorejského krále Síchona a království bášanského krále Óga, celou tu zemi, její města s přilehlým územím, všechna města té země kolem. 34 Gádovci pak znovu vystavěli Dibón, Atarót a Aróer, 35 Atarót-šófan, Jaezer a Jogbehu, 36 Bét-nimru a Bét-háran, opevněná města a ohrady pro ovce. 37 Rúbenovci znovu vystavěli Chešbón, Eleále a Kirjatajim, 38 Nebó a Baal-meón, jimž změnili jména, a Sibmu; městům, jež vystavěli, dali jména. 39 Synové Makíra, syna Manasesova, táhli do Gileádu a dobyli jej. Podrobili si Emorejce, kteří v něm sídlili. 40 Mojžíš dal Gileád Makírovi, synu Manasesovu, a ten se tam usadil. 41 Zatím Jaír, syn Manasesův, dobyl na svém tažení jejich vesnice a nazval je vesnicemi Jaírovými. 42 A Nóbach dobyl na svém tažení Kenat i jeho osady a nazval je svým jménem Nóbach.
Numeri, kapitola 33
1 Toto byla stanoviště Izraelců, když vytáhli z egyptské země po oddílech pod vedením Mojžíše a Árona. 2 Na Hospodinův rozkaz sepsal Mojžíš místa, odkud vycházeli, podle jejich stanovišť. Toto byla tedy jejich stanoviště podle výchozích bodů: 3 V prvním měsíci, patnáctého dne prvého měsíce, vytáhli z Ramesesu. Druhého dne po hodu beránka vyšli Izraelci navzdory všemu před očima celého Egypta, 4 zatímco Egypťané pohřbívali ty, které mezi nimi Hospodin pobil, všechny prvorozence. Hospodin totiž vykonal soudy nad jejich božstvy. 5 Izraelci tedy vytáhli z Ramesesu a utábořili se v Sukótu. 6 Vytáhli ze Sukótu a utábořili se v Étamu, který je na okraji pouště. 7 Vytáhli z Étamu, obrátili se zpět k Pí-chírotu, který leží naproti Baal-sefónu, a utábořili se před Migdólem. 8 Vytáhli z Pené-chírotu a prošli prostředkem moře na poušť. Vykonali třídenní pochod pouští Étamem a utábořili se v Maře. 9 Vytáhli z Mary a přišli do Élimu. V Élimu bylo dvanáct pramenů a sedmdesát palem; tam se utábořili. 10 Vytáhli z Élimu a utábořili se u Rákosového moře. 11 Vytáhli od Rákosového moře a utábořili se na Sínské poušti. 12 Vytáhli ze Sínské pouště a utábořili se v Dofce. 13 Vytáhli z Dofky a utábořili se v Alúši. 14 Vytáhli z Alúše a utábořili se v Refídimu; tam nebyla voda, aby se lid mohl napít. 15 Vytáhli z Refídimu a utábořili se na Sínajské poušti. 16 Vytáhli ze Sínajské pouště a utábořili se v Kibrót-taavě. 17 Vytáhli z Kibrót-taavy a utábořili se v Chaserótu. 18 Vytáhli z Chaserótu a utábořili se v Ritmě. 19 Vytáhli z Ritmy a utábořili se v Rimón-peresu. 20 Vytáhli z Rimón-peresu a utábořili se v Libně. 21 Vytáhli z Libny a utábořili se v Rise. 22 Vytáhli z Risy a utábořili se v Kehelatě. 23 Vytáhli z Kehelaty a utábořili se na hoře Šeferu. 24 Vytáhli od hory Šeferu a utábořili se v Charadě. 25 Vytáhli z Charady a utábořili se v Makhelótu. 26 Vytáhli z Makhelótu a utábořili se v Tachatu. 27 Vytáhli z Tachatu a utábořili se v Terachu. 28 Vytáhli z Terachu a utábořili se v Mitce. 29 Vytáhli z Mitky a utábořili se v Chašmóně. 30 Vytáhli z Chašmóny a utábořili se v Móserotu. 31 Vytáhli z Móserotu a utábořili se v Bené-jaakánu. 32 Vytáhli z Bené-jaakánu a utábořili se v Chór-gidgádu. 33 Vytáhli z Chór-gidgádu a utábořili se v Jotbatě. 34 Vytáhli z Jotbaty a utábořili se v Abróně. 35 Vytáhli z Abróny a utábořili se v Esjón-geberu. 36 Vytáhli z Esjón-geberu a utábořili se na poušti Sinu; to je Kádeš. 37 Vytáhli z Kádeše a utábořili se na hoře Hóru na okraji Edómské pouště. 38 Tehdy na Hospodinův rozkaz vystoupil kněz Áron na horu Hór a zemřel tam čtyřicátého roku po vyjití Izraelců z egyptské země, pátého měsíce, prvého dne toho měsíce. 39 Áronovi bylo sto třiadvacet let, když na hoře Hóru zemřel.
40 Tu uslyšel Kenaanec, aradský král, který sídlil v Negebu v kenaanské zemi, že přicházejí Izraelci. 41 Vytáhli od hory Hóru a utábořili se v Salmóně. 42 Vytáhli ze Salmóny a utábořili se ve Funónu. 43 Vytáhli z Funónu a utábořili se v Obótu. 44 Vytáhli z Obótu a utábořili se v Ijé-abárímu na moábském území. 45 Vytáhli z Ijímu a utábořili se v Dibón-gádu. 46 Vytáhli z Dibón-gádu a utábořili se v Almón-diblátajimu. 47 Vytáhli z Almón-diblátajimu a utábořili se v horách Abárímských proti Nebó. 48 Vytáhli z hor Abárímských a utábořili se na Moábských pustinách u Jordánu naproti Jerichu. 49 Tábořili u Jordánu od Bét-ješimótu až k Ábel-šitímu na Moábských pustinách.
50 Hospodin promluvil k Mojžíšovi na Moábských pustinách u Jordánu naproti Jerichu: 51 „Mluv k Izraelcům a řekni jim: Až přejdete Jordán do kenaanské země, 52 vyženete před sebou obyvatele té země a zničíte všechny jejich modlářské výtvory. Zničíte všechny jejich lité modly a popleníte všechna jejich posvátná návrší. 53 Podrobíte si tu zemi a usadíte se v ní. Tu zemi jsem dal vám, abyste ji obsadili. 54 Rozdělíte si zemi losem jako dědictví mezi své čeledi; větší dáte větší dědictví a menší dáte menší dědictví. Kam komu padne los, to bude jeho. Rozdělíte ji v dědictví svým otcovským pokolením. 55 Nevyženete-li však obyvatele té země před sebou, tedy ti, které z nich zanecháte, budou vám trnem v očích a bodcem v boku, budou vás sužovat v té zemi, ve které se usadíte. 56 A jak jsem zamýšlel učinit jim, učiním vám.“
„Bože,děkuji ti za tvé slovo. Je něčím více než naukou, více než zákonem, více než receptem.
Týká se mého života, klade mi otázky, provokuje mě a utěšuje. Otvírej mě tomuto slovu a daruj mi odvahu a sílu žít podle něho.
Amen.“Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.
1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 2 „Vykonáš za syny Izraele pomstu na Midjáncích a pak budeš připojen ke svému lidu.“ 3 Mojžíš tedy promluvil k lidu: „Vyzbrojte své muže k boji, aby se vrhli na Midjána a vykonali na Midjánu Hospodinovu pomstu. 4 Pošlete do boje z každého izraelského pokolení po tisíci mužích.“ 5 I dodali z izraelských šiků vždy tisíc mužů na pokolení, celkem to bylo dvanáct tisíc vyzbrojených k boji. 6 Mojžíš je poslal do boje po tisíci na pokolení a s nimi Pinchasa, syna kněze Eleazara, se svatou zbrojí a válečnými trubkami. 7 Vypravili se do boje proti Midjánu, jak přikázal Hospodin Mojžíšovi, a pobili všechny muže. 8 Zabili také midjánské krále Evího, Rekema, Súra, Chúra a Rebaa, pět midjánských králů, mimo ostatní skolené. I Bileáma, syna Beórova, zabili mečem. 9 Midjánské ženy a jejich děti však Izraelci zajali a všechen jejich dobytek, všechna stáda a veškeré bohatství uloupili. 10 Všechna jejich města, ve kterých sídlili, i všechna jejich hradiště vypálili. 11 Pak vzali všechnu kořist i všechen lup, lidi i dobytek, 12 a přivedli zajatce i lup a kořist před Mojžíše a kněze Eleazara i před pospolitost Izraelců do tábora na Moábských pustinách u Jordánu naproti Jerichu.
13 Mojžíš a kněz Eleazar i všichni předáci pospolitosti jim vyšli vstříc ven z tábora. 14 Mojžíš se však rozlítil na vůdce vojska, na velitele nad tisíci a nad sty, přicházející z vojenské výpravy. 15 Vytkl jim: „Cože jste nechali naživu všechny ženy? 16 Právě ony daly Izraelcům podnět k věrolomnosti vůči Hospodinu ve věci Peórově podle slov Bileámových, takže na pospolitost Hospodinovu dolehla pohroma. 17 Nyní zabijte z dětí všechny mužského pohlaví i každou ženu, která poznala muže a obcovala s ním. 18 Všechny děti ženského pohlaví a ženy, jež nepoznaly muže a neobcovaly s ním, nechte naživu pro sebe. 19 A vy se utáboříte na sedm dní venku za táborem. Každý, kdo někoho zabil, i každý, kdo se dotkl skoleného, bude se očišťovat od hříchu třetího a sedmého dne, jak vy, tak vaši zajatci. 20 Očistíte od hříchu i každé roucho a každou koženou nádobu, každý výrobek z kozích kůží i všechno dřevěné nářadí.“
21 Kněz Eleazar řekl bojovníkům, kteří se účastnili bitvy: „Toto je nařízení zákona, který vydal Hospodin Mojžíšovi: 22 Zlato, stříbro, měď, železo, cín a olovo, 23 vše, co snese oheň, přepálíte ohněm a bude to čisté; musí se to však očistit od hříchu také očistnou vodou. Všechno, co nesnese oheň, properete vodou. 24 Sedmého dne si vyperete roucha a budete čisti. Potom vstoupíte do tábora.“ 25 Hospodin řekl Mojžíšovi: 26 „Ty s knězem Eleazarem a s představiteli rodů pospolitosti pořídíš soupis lupu, jak zajatých lidí, tak dobytka. 27 Lup rozdělíš na polovinu mezi válečníky, kteří se účastnili boje, a ostatní pospolitost. 28 Od bojovníků, kteří se účastnili boje, oddělíš dávku pro Hospodina po jednom z pěti set, jak z lidí, tak i skotu, oslů, ovcí a koz. 29 Vezmete je z jejich poloviny a dáš je knězi Eleazarovi jako Hospodinovu oběť pozdvihování. 30 Z poloviny patřící Izraelcům vezmeš po jednom ukořistěném z padesáti, jak z lidí, tak ze skotu, oslů, ovcí a koz a ze všeho dobytka, a dáš je lévijcům, držícím stráž u Hospodinova příbytku.“
31 Mojžíš a kněz Eleazar vykonali, co Hospodin přikázal Mojžíšovi. 32 Z lupu naloupeného válečným lidem zbývalo: ovcí a koz šest set sedmdesát pět tisíc, 33 skotu sedmdesát dva tisíce kusů, 34 oslů šedesát jeden tisíc; 35 lidských duší, totiž žen, které nepoznaly muže a neobcovaly s ním, bylo celkem třicet dva tisíce. 36 Polovina tvořící podíl těch, kdo se účastnili boje, činila tři sta třicet sedm tisíc pět set ovcí a koz. 37 Dávka z ovcí a koz pro Hospodina činila šest set sedmdesát pět kusů. 38 Skotu bylo třicet šest tisíc kusů a dávka pro Hospodina dvaasedmdesát kusů. 39 Oslů bylo třicet tisíc pět set a dávka pro Hospodina jedenašedesát kusů. 40 Lidských duší bylo šestnáct tisíc a dávka pro Hospodina dvaatřicet osob. 41 Mojžíš tedy dal knězi Eleazarovi tuto dávku jako Hospodinovu oběť pozdvihování, jak Hospodin Mojžíšovi přikázal. 42 Z poloviny patřící Izraelcům, kterou oddělil Mojžíš od poloviny pro účastníky tažení – 43 a byla to polovina patřící pospolitosti, totiž ovcí a koz tři sta třicet sedm tisíc pět set, 44 skotu třicet šest tisíc kusů, 45 oslů třicet tisíc pět set, 46 lidských duší šestnáct tisíc – 47 tedy z této poloviny patřící Izraelcům vzal Mojžíš po jednom ukořistěném z padesáti, jak z lidí, tak z dobytka, a dal je lévijcům, držícím stráž u Hospodinova příbytku, jak Hospodin Mojžíšovi přikázal.
48 Tu přistoupili k Mojžíšovi vůdcové vojenských útvarů, velitelé nad tisíci a nad sty, 49 a řekli mu: „Tvoji služebníci pořídili soupis bojovníků, kterým veleli, a nechybí ani jeden z nás. 50 Každý přinášíme Hospodinu jako dar, co kdo našel, zlaté předměty, spony a náramky, pečetní prsteny, náušnice a přívěsky, abychom za sebe vykonali před Hospodinem smírčí obřady.“ 51 I přijal Mojžíš a kněz Eleazar od nich to zlato, vesměs umně zpracované. 52 Všeho zlata věnovaného na oběť pozdvihování, jež odevzdali Hospodinu, bylo šestnáct tisíc sedm set padesát šekelů, totiž od velitelů nad tisíci a nad sty. 53 Z mužstva loupil každý pro sebe. 54 Přijal tedy Mojžíš a kněz Eleazar to zlato od velitelů nad tisíci a nad sty a vnesli je do stanu setkávání, aby připomínalo před Hospodinem syny Izraele.
1 Rúbenovci a Gádovci měli převeliké množství stád. Když spatřili jaezerskou a gileádskou zemi, shledali, že to je vhodné místo pro stáda. 2 Gádovci a Rúbenovci tedy přišli a řekli Mojžíšovi, knězi Eleazarovi a předákům pospolitosti: 3 „Atarót, Dibón, Jaezer, Nimra, Chešbón, Eleále, Sebám, Nebó a Beón, 4 země, kterou Hospodin před izraelskou pospolitostí porazil, je zemí vhodnou pro stáda. A tvoji služebníci mají stáda.“
5 A dodali: „Jestliže jsme u tebe nalezli přízeň, nechť je tvým služebníkům přidělena do vlastnictví tato země. Nevoď nás přes Jordán.“ 6 Mojžíš Gádovcům a Rúbenovcům vytkl: „Což vaši bratří půjdou do boje a vy si zůstanete tady? 7 Proč berete Izraelcům odvahu přejít do země, kterou jim dal Hospodin? 8 Zrovna tak se zachovali vaši otcové, když jsem je poslal z Kádeš-barneje, aby zhlédli zemi. 9 Došli až do úvalu Eškólu a zhlédli zemi, ale Izraelcům vzali odvahu, takže nechtěli vejít do země, kterou jim dal Hospodin. 10 Onoho dne vzplanul Hospodin hněvem a zapřisáhl se: 11 Muži ve věku od dvaceti let výše, kteří vyšli z Egypta, neuvidí zemi, kterou jsem přísežně zaslíbil Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, protože se mi cele neoddali, 12 kromě Kenazejce Káleba, syna Jefunova, a Jozua, syna Núnova; ti se totiž cele oddali Hospodinu. 13 Tehdy vzplanul Hospodin proti Izraeli hněvem a čtyřicet let jim dal bloudit po poušti, dokud nezaniklo celé to pokolení, které se dopouštělo toho, co je zlé v Hospodinových očích. 14 A teď jste nastoupili vy na místo svých otců, zplozenci hříšných lidí, abyste ještě stupňovali Hospodinův hněv planoucí proti Izraeli. 15 Když se od něho odvrátíte, nechá Izraele na poušti ještě déle. Tak uvedete na všechen tento lid zkázu.“
16 Přistoupili k němu a prohlásili: „Vystavíme zde ohrady pro svá stáda a města pro své děti. 17 My však potáhneme ve zbroji v čele Izraelců, dokud je neuvedeme na jejich místo. Naše děti zatím zůstanou v městech opevněných proti obyvatelům této země. 18 Nenavrátíme se do svých domovů, dokud se všichni Izraelci neujmou svého dědictví. 19 Nebudeme požadovat dědictví s nimi tam někde za Jordánem, když nám připadne dědictví na této straně Jordánu k východu.“
20 Mojžíš jim odpověděl: „Jestliže dodržíte toto slovo, vyzbrojíte se před Hospodinem do boje 21 a všichni ve zbroji přejdete před Hospodinem Jordán, potom až on vyžene své nepřátele 22 a země bude před Hospodinem podmaněna, vrátíte se a budete bez viny u Hospodina i u Izraele. Pak bude tato země vaším vlastnictvím před Hospodinem. 23 Nezachováte-li se však takto, prohřešíte se proti Hospodinu. Vězte, že se vám váš hřích vymstí. 24 Vystavějte si města pro své děti a ohrady pro své ovce a dodržte, co jste slíbili.“
25 Gádovci a Rúbenovci Mojžíšovi odpověděli: „Tvoji služebníci učiní, jak náš pán přikazuje. 26 Naše děti, ženy, stáda a všechen dobytek budou zde v gileádských městech. 27 Ale tvoji služebníci přejdou Jordán, všichni vojensky vyzbrojeni před Hospodinem, aby bojovali, jak praví náš pán.“
28 I vydal Mojžíš o nich rozkaz knězi Eleazarovi a Jozuovi, synu Núnovu, i představitelům otcovských rodů pokolení Izraelců. 29 Řekl jim: „Překročí-li Gádovci a Rúbenovci s vámi Jordán, všichni ve zbroji, aby bojovali před Hospodinem, a země bude před vámi podmaněna, dáte jim do vlastnictví zemi gileádskou. 30 Nepřekročí-li jej však s vámi ve zbroji, ať mají vlastnictví mezi vámi v zemi kenaanské.“ 31 Gádovci a Rúbenovci odpověděli: „Učiníme, jak promluvil k tvým služebníkům Hospodin. 32 Ano, přejdeme ve zbroji před Hospodinem do země kenaanské, aby nám zůstalo ve vlastnictví naše dědictví v Zajordání.“ 33 Mojžíš jim tedy dal, totiž Gádovcům, Rúbenovcům a polovině kmene Manasesa, syna Josefova, království emorejského krále Síchona a království bášanského krále Óga, celou tu zemi, její města s přilehlým územím, všechna města té země kolem. 34 Gádovci pak znovu vystavěli Dibón, Atarót a Aróer, 35 Atarót-šófan, Jaezer a Jogbehu, 36 Bét-nimru a Bét-háran, opevněná města a ohrady pro ovce. 37 Rúbenovci znovu vystavěli Chešbón, Eleále a Kirjatajim, 38 Nebó a Baal-meón, jimž změnili jména, a Sibmu; městům, jež vystavěli, dali jména. 39 Synové Makíra, syna Manasesova, táhli do Gileádu a dobyli jej. Podrobili si Emorejce, kteří v něm sídlili. 40 Mojžíš dal Gileád Makírovi, synu Manasesovu, a ten se tam usadil. 41 Zatím Jaír, syn Manasesův, dobyl na svém tažení jejich vesnice a nazval je vesnicemi Jaírovými. 42 A Nóbach dobyl na svém tažení Kenat i jeho osady a nazval je svým jménem Nóbach.
1 Toto byla stanoviště Izraelců, když vytáhli z egyptské země po oddílech pod vedením Mojžíše a Árona. 2 Na Hospodinův rozkaz sepsal Mojžíš místa, odkud vycházeli, podle jejich stanovišť. Toto byla tedy jejich stanoviště podle výchozích bodů: 3 V prvním měsíci, patnáctého dne prvého měsíce, vytáhli z Ramesesu. Druhého dne po hodu beránka vyšli Izraelci navzdory všemu před očima celého Egypta, 4 zatímco Egypťané pohřbívali ty, které mezi nimi Hospodin pobil, všechny prvorozence. Hospodin totiž vykonal soudy nad jejich božstvy. 5 Izraelci tedy vytáhli z Ramesesu a utábořili se v Sukótu. 6 Vytáhli ze Sukótu a utábořili se v Étamu, který je na okraji pouště. 7 Vytáhli z Étamu, obrátili se zpět k Pí-chírotu, který leží naproti Baal-sefónu, a utábořili se před Migdólem. 8 Vytáhli z Pené-chírotu a prošli prostředkem moře na poušť. Vykonali třídenní pochod pouští Étamem a utábořili se v Maře. 9 Vytáhli z Mary a přišli do Élimu. V Élimu bylo dvanáct pramenů a sedmdesát palem; tam se utábořili. 10 Vytáhli z Élimu a utábořili se u Rákosového moře. 11 Vytáhli od Rákosového moře a utábořili se na Sínské poušti. 12 Vytáhli ze Sínské pouště a utábořili se v Dofce. 13 Vytáhli z Dofky a utábořili se v Alúši. 14 Vytáhli z Alúše a utábořili se v Refídimu; tam nebyla voda, aby se lid mohl napít. 15 Vytáhli z Refídimu a utábořili se na Sínajské poušti. 16 Vytáhli ze Sínajské pouště a utábořili se v Kibrót-taavě. 17 Vytáhli z Kibrót-taavy a utábořili se v Chaserótu. 18 Vytáhli z Chaserótu a utábořili se v Ritmě. 19 Vytáhli z Ritmy a utábořili se v Rimón-peresu. 20 Vytáhli z Rimón-peresu a utábořili se v Libně. 21 Vytáhli z Libny a utábořili se v Rise. 22 Vytáhli z Risy a utábořili se v Kehelatě. 23 Vytáhli z Kehelaty a utábořili se na hoře Šeferu. 24 Vytáhli od hory Šeferu a utábořili se v Charadě. 25 Vytáhli z Charady a utábořili se v Makhelótu. 26 Vytáhli z Makhelótu a utábořili se v Tachatu. 27 Vytáhli z Tachatu a utábořili se v Terachu. 28 Vytáhli z Terachu a utábořili se v Mitce. 29 Vytáhli z Mitky a utábořili se v Chašmóně. 30 Vytáhli z Chašmóny a utábořili se v Móserotu. 31 Vytáhli z Móserotu a utábořili se v Bené-jaakánu. 32 Vytáhli z Bené-jaakánu a utábořili se v Chór-gidgádu. 33 Vytáhli z Chór-gidgádu a utábořili se v Jotbatě. 34 Vytáhli z Jotbaty a utábořili se v Abróně. 35 Vytáhli z Abróny a utábořili se v Esjón-geberu. 36 Vytáhli z Esjón-geberu a utábořili se na poušti Sinu; to je Kádeš. 37 Vytáhli z Kádeše a utábořili se na hoře Hóru na okraji Edómské pouště. 38 Tehdy na Hospodinův rozkaz vystoupil kněz Áron na horu Hór a zemřel tam čtyřicátého roku po vyjití Izraelců z egyptské země, pátého měsíce, prvého dne toho měsíce. 39 Áronovi bylo sto třiadvacet let, když na hoře Hóru zemřel.
40 Tu uslyšel Kenaanec, aradský král, který sídlil v Negebu v kenaanské zemi, že přicházejí Izraelci. 41 Vytáhli od hory Hóru a utábořili se v Salmóně. 42 Vytáhli ze Salmóny a utábořili se ve Funónu. 43 Vytáhli z Funónu a utábořili se v Obótu. 44 Vytáhli z Obótu a utábořili se v Ijé-abárímu na moábském území. 45 Vytáhli z Ijímu a utábořili se v Dibón-gádu. 46 Vytáhli z Dibón-gádu a utábořili se v Almón-diblátajimu. 47 Vytáhli z Almón-diblátajimu a utábořili se v horách Abárímských proti Nebó. 48 Vytáhli z hor Abárímských a utábořili se na Moábských pustinách u Jordánu naproti Jerichu. 49 Tábořili u Jordánu od Bét-ješimótu až k Ábel-šitímu na Moábských pustinách.
50 Hospodin promluvil k Mojžíšovi na Moábských pustinách u Jordánu naproti Jerichu: 51 „Mluv k Izraelcům a řekni jim: Až přejdete Jordán do kenaanské země, 52 vyženete před sebou obyvatele té země a zničíte všechny jejich modlářské výtvory. Zničíte všechny jejich lité modly a popleníte všechna jejich posvátná návrší. 53 Podrobíte si tu zemi a usadíte se v ní. Tu zemi jsem dal vám, abyste ji obsadili. 54 Rozdělíte si zemi losem jako dědictví mezi své čeledi; větší dáte větší dědictví a menší dáte menší dědictví. Kam komu padne los, to bude jeho. Rozdělíte ji v dědictví svým otcovským pokolením. 55 Nevyženete-li však obyvatele té země před sebou, tedy ti, které z nich zanecháte, budou vám trnem v očích a bodcem v boku, budou vás sužovat v té zemi, ve které se usadíte. 56 A jak jsem zamýšlel učinit jim, učiním vám.“